První zkušenosti z vyšetřovací vazby a postup StB

„Hodili mě tam do Pardubic na StB, do cely, kde pod dekou ležel Honza Benešů z Cerekvice – kopečkář. Vystrčil hlavu zpod deky a zeptal se: ,Co tu děláš?‘ – ,Strčili mě sem, no.‘ – ,Člověče, to dostaneš řezbu, cos proved’?‘ – ,No co jsem proved’, písk’ jsem si, dohromady nic.‘ – ,Musíš jim všechno říct, nebo tě ztlučou, žes to neviděl.‘ Druhý den ráno přišel výslech: ,Tak copaks dělal?‘ Buch, buch – z nosu mi tekla krev. Zakrvácenou košili potom poslali domů. Otec mi pak, když jsem se vrátil, říkal: ,Až se divím, že to poslali! Byls bit, viď?‘ Strach jsem měl, protože jsem viděl chlapy, co nám tam házeli na celu, jak ztlučený lidi, na chodidlech... Lezli po čtyrech...“ O. B.: „Vás seřezali hodně?“ J. K.: „Ne tolik, ale z nosu mi teklo nejednou. (Estébáci) na nás řvali: ,Chtěli jste umožnit návrat Petru Zenklovi do vlasti!!!‘ Copak já jsem tehdy věděl, kdo byl Petr Zenkl? Dávali před nás pistoli, všelijak to zkoušeli, jen aby mohli říct: ,Tak tys chtěl takhle!‘ Copak, bylo to prázdný, to by tam jen tak nenechali nabitý...“

• narozen 8. 11. 1933 v Oldřiši u Poličky
• 1949 - účast na několika akcích protikomunistické skupiny v Budislavi
• 15. 9. 1949 zatčen
• 1949–1950 - vyšetřován StB v Pardubicích, střídavě vězněn i v Chrudimi
• 7. 10. 1950 odsouzen Státním soudem v Litomyšli ke třem letům vězení za provinění velezrady, veřejného násilí a krádeže
• 1950–1951 - vězněn v ústavu pro mladistvé v Zámrsku