"Kotláři"

„Vysvobozením pro nás bylo, když v dubnu 1945 Američané rozbombardovali klatovské nádraží, vlaky přestaly jezdit a tím pro nás nastaly nejkrásnější dlouhé prázdniny. Ještě nesmím zapomenout na útoky ‚kotlářů‘. To byli američtí stíhací letci, kteří rozstřelovali lokomotivy, aby nastal kolaps na dráze. Aby Němci nemohli utíkat a dovážet zbraně. No a to byli frajeři! Poněvadž ti přeletěli nad tou lokomotivou, mašinfíra věděl, co má udělat, tak zastavil. Oni počkali, až ti cestující vyběhnou a schovají se dál od trati. Potom přiletěli, buch, buch, buch… Když viděli, že vyfoukla pára z kotle, tak bylo hotovo. A my jsme čekali na další lokomotivu a jeli jsme domů. Ale od toho dubna jsme měli krásné prázdniny.“

• narozen 23. 2. 1934 v Praze
• na podzim 1939 se rodina stěhuje do Sušice, kde tráví celou válku
• v květnu 1945 je svědkem osvobození Sušice a celého regionu americkou armádou
• po válce je nadšeným skautem a zažívá poslední tábor před zákazem Skautu, a to v prostředí nedávno vysídlených německých vesnic
• po prvních smutných peripetiích s komunistickým režimem se stává učitelem, působí v Hartmanicích, Srní a nakonec zakotví v Kašperských Horách
• je svědkem systematické devastace regionu, od rozstřílení celých vesnic a jejich srovnání se zemí po likvidaci kostelů a hřbitovů
• vyústěním neustálých konfliktů s režimem je v roce 1975 vyhození ze školy
• čtrnáct let pracuje v kotelně místního podniku jako topič, jeho dětem je znemožněno jakékoli studium
• žije v Kašperských Horách, věnuje se turistice a sportu, zejména lyžování, zajímá se o historii regionu a je autorem dvou knih s touto tematikou