Jakmile jednou čichnete k letectví, tak vám to nějak vleze
pod kůži a už se toho nemůžete zbavit.
4) Emigrace (82:54 – 85:07)
„Bylo 11. dubna 1949. Přijel ke mně kamarád z Valašského Meziříčí. On byl sportovní pilot a měl jednoho sokola, což je malý sportovní letadýlko. Oficiálně bylo spolu s dalšími jedenácti posláno do Egypta, ale nad Jugoslávií je zastihla bouře a všechny se roztřískaly na padrť. Mýmu kamarádovi se to povedlo ještě před tou bouří otočit a letěl zpátky do Valašského Meziříčí. Právě 11. dubna dostal telegram, aby s tím letadlem přeletěl do Chocně. Přímo se mě zeptal: ,Franto, mám tu letadlo s plnou nádrží. Nechcete přeletět přes hranice?‘ Povídám mu na to: ,Ježišmarja, kde ten stroj máš?‘ Dohodli jsme se, že druhý den ve čtyři hodiny ráno odstartuje z Meziříčí, přistane na svém poli v Kelči. Já jsem to místo přesně znal, protože se tam jednou konal letecký den. Řekl, že když tam s manželkou budeme, že můžeme letět. On sám, že si za hranice netroufá, tak abych převzal řízení. Tak jsem to odpilotoval a podařilo se nám to. Bylo velmi špatný počasí, pršelo, ale to bylo naše štěstí, protože nás nemohli pronásledovat. Přistáli jsme v Německu, velmi blízko ruské zóny.“
- opravdové stíhací eso mezi piloty z 2. světové války, stal se legendárním pilotem druhé světové války přezdívaným Generál nebe
- narozen 8. dubna roku 1911 v Morkůvkách u Břeclavi
- zařadil se mezi nejlepší stíhače tehdejšího Československa
- svou vlast skvěle reprezentoval v roce 1937 na mezinárodním olympijském leteckém mítinku v Curychu
- po okupaci Čech a Moravy odešel přes Polsko do Francie
- ve Francii dosáhl ohromné popularity
- účastnil se celé řady leteckých bojů, německé letectvo připravil celkem o devatenáct strojů
- po obsazení Francie se přes Alžír dostal do Anglie, účastnil se bojů o Anglii
- v dubnu roku 1949 emigroval do Německa a dále do Anglie, kde se vrátil do služeb RAF
- v padesátých letech se pak přestěhoval do Kanady a USA
- v roce 1990 byl rehabilitován v Anglii, o rok později proběhla rehabilitace v Československu
- do České republiky se vrátil až v roce 1993
- získal celou řadu domácích i zahraničních ocenění a vyznamenání: Řád bílého lva za vynikající bojovou činnost, nejvyšší francouzské vyznamenání Řád čestné legie a mnohá další
- zemřel 6. května 2006
- jeho manželka Anna Peřinová-Klimešová, během války vězněná nacisty, zemřela jen o pár týdnů dříve
- o pamětníkovi byla napsána kniha: František FAJTL: Generál nebe, Praha 2002