Aktuality

Den válečných veteránů: nezapomeňme na ně

„Přílítl granát a rozsypalo se to všechno, vylítlo to i se mnou a já zůstal ležet pod zemí a levá noha mi koukala ven. A jak stříleli, tak mi ji prostřelili. A teď šli okolo kozáci a viděli, že mi teče krev, tak ten jeden říká: ,Hele, tenhle chlap je živej, tomu teče krev.‘ Tak mě vyhrabali a vezli mě na sanitární středisko.” Tato scéna, jako vystřižená z válečného filmu, se odehrála v létě 1917 během ústupu u Tarnopole, krátce po úspěchu československých legií u Zborova. Zraněným byl legionář Alois Vocásek, jediný přímý účastník bojů první světové války, který vyprávěl svůj životní příběh profesionálním dokumentaristům z Paměti národa. V době natáčení mu bylo 105 let. Památku Aloise Vocáska a milionu dalších vojáků si v Den válečných veteránů, jejž po celém světě symbolizuje květ vlčího máku, letos připomene i Česká republika.

Mezi námi stále žijí stovky veteránů druhé světové války, příslušníků cizineckých legií, bojovníků z Koreje či Vietnamu i vysloužilců novodobých konfliktů. Ti všichni mohou podat cenná svědectví o často neznámých kapitolách našich dějin. Letos poprvé bude možné koupí rudého květu podpořit dokumentování vzpomínek Čechů, kteří prošli bojišti 20. století. Veřejnou sbírku pořádanou neziskovou organizací Post Bellum, která již 14 let natáčí vzpomínky pamětníků a ukládá je do veřejně přístupné sbírky Paměť národa, lze podpořit 11. listopadu v Den válečných veteránů v okolí pražského Anděla a I. P. Pavlova nebo po celý rok na eshop.pametnaroda.cz.

„Impulsem k natáčení veteránů byl pro nás dopis podepsaný skupinou vojáků východní fronty druhé světové války, v němž si postěžovali, že jsou staří a unavení na to, aby sepsali či dokončili své paměti. Ptali se, zda by někdo měl zájem jejich vzpomínky nahrát,” říká Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum. „Dosud jsme natočili sedm stovek vojáků, ale další stovky na natáčení ještě čekají,” dodává.

Den válečných veteránů se po celém světě slaví 11. listopadu na výročí uzavření příměří mezi Spojenci a Německem, které ukončilo první světovou válku. O rudý mák, symbol svátku, se nevědomky zasadil kanadský chirurg John McCrea, který otřesen smrtí přítele a hrůzami prvoválečných bojišť napsal báseň vyobrazující lány vlčích máků rostoucích na hrobech jeho spolubojovníků. Vzpomínka na válečné veterány je vždy spojena s konkrétními osudy, jako je třeba příběh Aloise Vocáska a stovky dalších, které jsou díky pomoci individuálních dárců uchovány ve sbírce Paměť národa.

Sdílet

Vyprávějte!
My budeme naslouchat

Máte tip na zajímavého pamětníka, jehož životní vzpomínky nesmějí zmizet? Napište nám na pametnici@postbellum.cz

E-shop Paměti národa –
Příběhy 20. století domů nebo na cesty

Natáčení pamětníků podpoříte také zakoupením knih nebo CD s poutavým vyprávěním na eshop.pametnaroda.cz

Děkujeme všem, kteří nám pomáhají zaznamenat životní osudy pamětníků 20. století a vyprávět je dál.