Dokumentaristé z neziskové společnosti Post Bellum a Ústavu pro studium totalitních režimů se v listopadu loňského roku vypravili do Izraele, kde natočili výpovědi sedmnácti židovských pamětníků, pocházejících převážně z českých zemí a ze Slovenska. Jejich svědectví, týkající se především holocaustu, se stanou součástí Paměti národa – sbírky vzpomínek na 20. století. Osudy těchto lidí představí autoři veřejnosti na komentovaném promítání ukázek z rozhovorů, které se koná v neděli 24. ledna od 20:00 v pražském kině Ponrepo. Akce se uskuteční ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Velvyslanectvím Státu Izrael v České republice. Promítání těsně předchází Mezinárodní den památky obětí holocaustu, který připadá na 27. ledna.
„Všechno jsou to bolestné a pozoruhodné osudy, všichni ti lidé jsou obdivuhodní. Ale kdybych měl zmínit příběh, který pro mne byl zásadní, pak by to byla výpověď Judith Shaked. Měl jsem – jistě, nesmyslně – zažitý dojem, že útrapy československých Židů skončily v roce 1945. Jenže paní Shaked, která ztratila podstatnou část rodiny za holocaustu, prožila ještě velice tvrdé boje v roce 1948, kdy se rodil židovský stát, přišla tehdy o další blízké, její život byl velmi těžký, pro dnešního běžného Evropana až nepředstavitelně. Teprve z jejího vyprávění jsem pochopil, jak statečně si Izraelci svůj stát vybojovali – a co je dnes jako národ drží pohromadě,“ popsal jeden ze zaznamenaných osudů Adam Drda, novinář a spolupracovník Post Bellum, který se na natáčení v Izraeli podílel.
Tým Post Bellum tvořili kromě Adama Drdy ještě dokumentarista Jan Horník a kameramani Robert Portel a Jan Vlnas. Izraelské pamětníky kontaktovali s pomocí řady lidí a institucí, v Tel Avivu mohli natáčet především díky vstřícnosti Českého centra a Velvyslanectví ČR. Celkem se podařilo zdokumentovat sedmnáct životních příběhů, přičemž s každým pamětníkem natočili dvou- až tříhodinový rozhovor.
„Všichni ti lidé byli vstřícní a ochotní vypovídat, přestože jsou samozřejmě události a životní momenty, o kterých se jim mluví obtížně. Není pro ně lehké vracet se do minulosti, současně to však považují za velmi důležité,” říká Adam Drda. Lidé přeživší holocaust poskytli nejen interview, ale dokumentaristům z Post Bellum dál pomáhali, spojili je například se svými přáteli, s lidmi, kteří mají podobně pohnuté osudy. „Nesmírně nám také pomohli Lukáš Přibyl a Pavlína Šulcová, oba z Českého centra. Pavlína nás seznámila například s piloty, kteří přišli do Izraele z Československa v letech 1948/1949,“ dodává Drda.
Sbírka Paměť národa obsahovala už dříve řadu rozhovorů s lidmi žijícími v Izraeli, které pořídili spolupracovníci Post Bellum – šlo však především o audiozáznamy, zatímco v listopadu 2015 Post Bellum do Tel Avivu letecky dopravilo profesionální filmové studio: „Nebylo by to možné bez finanční podpory soukromých dárců a firem, bez obrovské pomoci Českého centra a Velvyslanectví České republiky v Tel Avivu a bez spolupráce s Českou televizí a Ústavem pro stadium totalitních režimů,” vysvětlil Viktor Portel, vedoucí audiovizuálních programů Post Bellum, který výjezd dokumentaristů do Izraele organizoval.
Myšlenka, že by se tým Post Bellum mohl vydat na Blízký východ, vnikla před pár lety přímo v Izraeli: „Sešli jsme se jednou s Lukášem Přibylem, šéfem Českého centra v Tel Avivu a také autorem výjimečného dokumentárního filmu Zapomenuté transporty. A během kamarádského rozhovoru v kavárně v Haifě jsme si uvědomili prostou věc – že totiž mnozí čeští a slovenští Židé žijící v Izraeli vyprávějí o svých osudech jen málo, protože v Izraeli má pohnutou historii prakticky každá rodina. A že se tedy musí zajímat někdo z Čech,“ vypráví Viktor Portel.
Výsledky natáčení postupně Post Bellum zpracuje a umístí do sbírky Paměť národa, z některých budou čerpat také autoři rozhlasových Příběhů 20. století. Pokud se podaří sehnat peníze, dokumentaristé by se rádi do Izraele opět vypravili letos na jaře. Pak se podle natočného materiálu bude uvažovat o případné knižní či filmové podobě židovských příběhů.
