Ceny Paměti národa po sedmé předány. Děkujeme!

Post Bellum ocenilo 17. listopadu v Národním divadle Ludmilu Váchalovou, Jitka Malíkovou, Antona Tomíka a Rudolfa Dobiáše, bojovníky proti komunismu, a také Jiřího Bradyho, přeživšího holocaustu. Tři laureáti si pro ocenění přišli osobně, za Rudolfa Dobiáše cenu ze zdravotních důvodů převzal syn Miroslav. Jiří Brady, který žije v Kanadě, si cenu převzal v předstihu během své říjnové návštěvy v Praze.

Ocenění již po sedmé přebírali lidé, kteří ve svém životě prokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen prázdná slova. V letošním ročníku nepředstavovala cena žádný umělecký artefakt, ale Post Bellum se jim spolu s dalšími spolupořadateli zusilo splnit přání.

Co si přáli letošní laureáti Ceny Paměti národa? Byli skromní a mysleli hlavně na druhé: setkání s přáteli, duchovní čtení, pomoc pro křesťanské uprchlíky z Iráku, více osvěty o politických vězních, abychom podpořili demokracii tím, že budeme chodit k volbám.

Jak se povedlo jejich přání splnit, se můžet podívat na záznamu večera na http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11588121920-ceny-pameti-naroda-2016/21654215025/

Slavnostního večera se 17. listopadu v Národním divadle účastnili mimo jiné předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka a velvyslanec USA Andrew Schapiro.

„Jsem rád, že dnešní demokratická společnost nezapomíná na odvahu a skutky lidí, kteří se nebáli vzepřít totalitnímu režimu a pro svobodu, lidskou důstojnost a základní hodnoty byli odhodláni díky svému přesvědčení a morálním principům zaplatit jakoukoliv daň. Za jejich odvahu a skutky, které pro naši demokratickou společnost vykonali, jsem jim dnes osobně, před předáním samotného ocenění, poděkoval,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Čtyři letošní laureáti strávili v komunistických kriminálech dohromady 28 let. Zatčeni byli jako velmi mladí za své morální postoje, odvahu na nich trvat i pomoc obětem nového režimu. Pátý laureát Ceny Paměti národa, Jiří Brady, byl mimořádně oceněn na přání tisíců spolupracovníků a podporovatelů Paměti národa.

Ludmila Váchalová byla odsouzena v sedmnácti letech za šíření zpráv o podmínkách v trestaneckém táboře Horní Slavkov. Ludmila ilegálně dodávala svému bratrovi do vězení papír, kopíráky, fotoaparát, později pašovala jeho zprávy ven a na Západ.

Studentka medicíny Jitka Malíková několikrát ukryla ve svém bytě stíhané kněze a řeholníky. U sebe doma pořádala i katolické vzdělávací a modlitební kroužky. Ve vykonstruovaném procesu byla následně označena za hlavu celé protistátní skupiny a odsouzena k 11 letům vězení. K medicíně se už nikdy nevrátila.

Výlet s partou kamarádů do Slovenského ráje skončil pro Antona Tomíka zatčením StB a obviněním z velezrady. V jáchymovských pracovních táborech se s odsouzením nesmířil a začal se svými spoluvězni kopat tunel. Tempem 15 centimetrů denně se po téměř třech měsících prokopali na svobodu, kde však nezůstali dlouho. V důsledku rozsáhlé pátrací akce byli brzy všichni uprchlíci včetně Antona dopadeni.

Rudolf Dobiáš vydával protikomunistické letáky, bojoval za zavřené katolické kněze a vyzýval k odporu vůči novému režimu. Ve vězení v uranových lágrech se potkal s řadou intelektuálů a umělců. Své vzpomínky popsal a umělecky převedl do románů, povídek a básní, a významně tak přispěl ke zmapování politických represí padesátých let.

Jiří Brady byl jako dítě ze židovské rodiny sám se svou sestrou transportován do Terezína, později Osvětimi a pracovního tábora Gleiwitz. Jeho rodiče už předtím zavraždilo gestapo, koncentráky nepřežila ani Jiřího sestra Hana. Po válce Jiří Brady emigroval do Kanady a celý život zasvětil pomoci druhým včetně šíření osvěty o holocaustu.

Osudy laureátů a jejich boj s rudou totalitou představila krátká filmová doku-dramata z dílny režisérů Jana Jirků a Zdeňka Durdila.

Moderátor Martin Veselovský i všichni vystupující se na večeru podíleli bez nároku na honorář.

www.cenypametinaroda.cz

DĚKUJEME VŠEM PARTNERŮM, BEZ KTERÝCH BY SE VEČER NEUSKUTEČNIL:

Pořadatelé