Jsme rádi, když do portálu Paměť národa stále přibývají další zpracované příběhy, na které by se jinak zapomnělo. Přibližujeme jimi historii nejen větších měst, ale vyprávíme události z regionů i menších obcí. Lépe nám pomohou skládat mozaiku československého 20. století a velkých dějinných událostí, kterými naše země prošla.
V Kralupech u Chomutova žilo před válkou poměrně malé procento českých obyvatel, přesto zde fungovala česká škola. V roce 1937, v době, kdy už narůstaly nepokoje v Sudetech, sem přišel učit i otec Václava Daňka. Němečtí obyvatelé proti Čechům pořádali manifestace a požadovali jejich odchod „Tu demonstraci vedla spodina, lidi, kteří nepracovali, nositelé myšlenky násilí, jak to tak vždycky bývá,” vyprávěl pro sbírku Paměť národa Václav Daněk. Český život ve vsi skončil „Mnichovem“, kdy odešli Daňkovi i další české rodiny. Česky mluvící obyvatelé se sem vrátili po druhé světové válce, poté, co byla většina Němců odsunuta.
Za druhé světové války byly chomutovské Mannesmannovy závody a Poldina huť plně zapojeny do německé zbrojní výroby. Vyráběly se zde součástky na tanky. Německé muže, kteří odešli na frontu, nahradily nejdříve ženy, pak přišli i totálně nasazení čeští dělníci, váleční zajatci a tzv. ostarbeitři z východních obsazených zemí. Totálně nasazený byl v Chomutově i Jaroslav Šimůnek. Po pár týdnech se pokusil o sabotáž: „Rozdělal jsem jim jednu mašinu a oni mě přesadili na jiné pracoviště do Strafkolonie,“ vypráví o svém věznění.
Na vystěhování německých obyvatel z oblasti vzpomíná Margita Beranová. Ráno 9. června 1945 se dle městské vyhlášky na stadion v Chomutově dostavilo 5000 až 6000 mužů, u kterých byla pod patronací vojáků provedena důkladná prohlídka. Bývalí SSmanni byli na místě trýzněni a poté popraveni, ostatní muži byli odvedeni k hranicím se Saskem, kde je Rusové odmítli pustit dál. Transport se proto otočil a zamířil do pracovního tábora v Záluží. Jedním z mužů, kteří zažili tyto útrapy byl i Margaritin otec, který se však do transportu dostal nedopatřením. Než se ale vše vysvětlilo, strávil v táboře tři měsíce.
Vzpomínky Margarity Beranové, Jaroslava Šimůnka a Václava Daňka, které se váží k městu Chomutov, se staly součástí aplikace Místa Paměti národa, interaktivního průvodce po místech, která jsou spojena s událostmi a příběhy 20. století. Aplikaci jsme rozšířili díky podpoře města Chomutov, které nám rovněž umožnilo natočit sedm rozhovorů pamětníků z této oblasti. Jejich celoživotní příběhy se staly součástí Paměti národa – největší veřejné sbírky vzpomínek v Evropě, kterou budujeme spolu s Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů.
