Bezesné noci ve vyšetřovnách StB, vyhazovy z práce pro nevhodné názory, zákaz veřejného vystupování či omezení studií kvůli režimu nepohodlným rodičům. O tom všem vyprávěli dětem lidé, kteří dnes nevzpomínají na „socík” se sentimentem v hlase a kteří na vlastní kůži pocítili represe normalizačního režimu. Jejich životní příběhy dokumentovali v uplynulém pololetí v rámci projektu Příběhy našich sousedů žáci základních škol. Vyprávění natáčeli na kameru či diktafon a zpracovávali do reportáží.
„Státní bezpečnost nemohla vydýchat naše semináře otevřené pro veřejnost. První rok nás vždy krátce poté, co jsme se sešli, odvezli k vyšetřování. Bylo výjimkou, když jsme si něco stačili říct a většinou jsme pondělní večery trávili ve služebnách,” vypráví Jan Kozlík, jeden z mluvčích Charty 77, o zarputilé snaze setkání zachovat, a to i přes pravidelné návštěvy policie. Tlak bezpečnosti se zmírnil až po roce každotýdenních zátahů: „Řekl bych, že se s tím bezpečnost smířila. Pak už nás sebrali při prvním zářijovém setkání a pak selektivně, několikrát za rok,” dodává disident, se kterým se setkaly děti z Prahy 10.
V dalších městech a pražských městských částech žáci naslouchali například vyprávění Josefa Janíčka, někdejšího člena kapely The Plastic People of the Universe, nebo dnes respektovaných umělců Věry Novákové a Pavla Brázdy, kteří dětem popisovali život za normalizace, kdy přes den chodili uklízet či do kotelny a tvořit mohli jen po večerech. I tak nebylo jisté, jestli je v noci nevyruší návštěva policie: „To bylo normální, že si pro člověka přišli ve 4 ráno, často z malicherných důvodů,” popsal dětem Brázda. Další zpovídané, třeba historika Viléma Prečana a podnikatele Kamila Hádka, dovedl tlak režimu k odchodu do zahraničí.
„Projekt Příběhy našich sousedů, který tato setkání zprostředkovává, se neomezuje jen období normalizace. O své životní příběhy se se žáky dělí i přeživší holokaustu, pamětníci druhé světové války, vězni 50. let, významní vědci a další zajímaví lidé z daného města či čtvrti,” říká koordinátorka projektu Magdalena Benešová z neziskové organizace Post Bellum, která projekt vždy spolu s místními radnicemi organizuje. „Děti se také setkaly i s lidmi, kteří v určitém období svého života souhlasili s komunistickou ideologií, měli stranickou legitimaci nebo byli ve službách StB,“ dodává Benešová.
Týmy složené ze žáků osmých a devátých tříd a nižších ročníků gymnázií mají za úkol příběhy nejen zachytit, ale také naučit se je vyprávět. S podporou učitelů a profesionálních dokumentaristů z Post Bellum z nich tvoří reportáže, povídky a další výstupy, které pak představují na slavnostních prezentacích veřejnosti. O nejlepších týmech pak rozhoduje odborná porota.
Slavností závěrečné prezentace projektu Příběhy našich sousedů za uplynulé pololetí se v nejbližší době uskuteční v devíti místech. Představení jsou volně přístupná veřejnosti a zdarma.
- 20. února od 15.30 v Praze 3, v Kině Aero, Biskupcova 31
- 23. února od 15.00 v Praze 6, v Ballingově sálu NTK, Technická 6
- 8. března od 16.00 v Praze 10, ve Vršovickém divadle Mana, Moskevská 967/34
- 14. března od 16.00 v Semilech, v Kině Jitřenka, Tyršova 49
- 15. března od 15.30 v Mladé Boleslavi, v aule Obchodní akademie, T. G. Masaryka 14
- 22. března od 15.00 v Chomutově, ve Velkém sále SKKS, Palackého 4995/85
- 27. března od 14.00 v Praze 7, ve Veletržním paláci, Dukelských hrdinů 47
- 28. března od 16.00 v Praze 11, KC Zahrada, Malenická 1784/2
- 22. dubna od 14.00 v Jeseníku, v Tančírně v Račím údolí
Všechny žákovské výstupy z projektu jsou publikovány na stránkách www.pribehynasichsousedu.cz. Nahrávky celoživotních vzpomínek se pak objeví také v internetovém archivu Paměť národa, největší veřejné pamětnické sbírky v Evropě, kterou spravuje nezisková organizace Post Bellum společně s Ústavem pro studium totalitních režimů a Českým rozhlasem.
