Aktuality

Projekt „Romská paměť“: vážíme si důvěry, kterou jsme získali

V pondělí, 26. června 2017 proběhlo v Praze závěrečné setkání k mezinárodnímu projektu Romská paměť: vzpomínky Romů ve středoevropské perspektivě. Cílem celého projektu bylo zaznamenat vzpomínky romských pamětníků z Visegrádské čtyřky společensky aktivních v poválečné a/nebo současné době. Rozhovory s pamětníky a jejich životní příběhy jsou veřejně přístupné v archivu Paměť národa.

Setkání se zúčastnili  Alexander Mušinka ze slovenského Regional Centre for Roma Issues, Iwona Nowak z polské nadace Foundation for European Studies, Katalin Somlai a Zsuzsa Körösi z maďarské 1956 Institute Foundation. Český tým zastupovala koordinátorka celého projektu z Post Bellum, Barbara Šabachová, Barbora Šebová z organizace Nová škola a Helena Sadílková ze Semináře romistiky na FFUK.

Debatovalo se mimo jiné o tom, že získání souhlasu romských pamětníků s účastí na projektu, ve kterém mají sdílet svoje vzpomínky se širokou neromskou veřejností, není samozřejmé. A to zejména v případě, kdy jejich každodenní i historická zkušenost odkazuje na nepřijetí či vyloučení, eskalující i ve fyzické ohrožení. Například v Polsku se pro projekt nepodařilo získat nikoho z poměrně konzervativní skupiny polských Romů, jejichž vztah k majoritní společnosti je ovlivněn nejen zkušeností holocaustu, ale i současným nacionalistickým diskurzem. „O to více si vážíme těch romských pamětníků, kteří jsou ochotni svoje vzpomínky s neromskou veřejností sdílet,“ říká Barbara Šabachová. S odmítnutím se nesetkaly spolupracovnice v Maďarsku, které natáčely s pěti pamětníky patřící k intelektuální vysokoškolské elitě.

Většina pamětníků, kteří byli v rámci projektu v Česku vyzpovídáni, patří mezi poválečné imigranty, pocházející z rodin historicky integrovaných do společenské struktury slovenského venkova. Jejich životní příběhy (a příběhy zaznamenané na Slovensku) jsou často vyprávěním o úspěchu lidí z chudých poměrů, kteří se „vypracovali“ a v socialistickém Československu zažili – byť ne bezvýhradný – pocit přijetí.

V archivu Paměť národa je například publikován příběh Matěje Šarköziho. Narodil se v roce 1948 na západním Slovensku, jeho rodiče byli za války pronásledováni Hlinkovci. Na vojnu narukoval do Písku, kde se oženil a založil rodinu. Vystřídal různé dělnické profese, vedl ale také dětský sbor. Angažoval se ve Svazu Cikánů-Romů (jediné romské organizaci, jejíž působení bylo na krátko na přelomu 60. let v komunistickém Československu povoleno), a znovu na počátku 90. let při zakládání Romské občanské iniciativy. Spolupracoval také s místním OF. Později působil jako romský poradce ve Strakonicích, v letech 1997 – 2004 byl členem Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Jeho výpověď je pro současnou neromskou společnost silným vzkazem: i on se cítil být součástí české společnosti mnohem více v době komunismu než nyní.

Projekt „Romská paměť: vzpomínky Romů ve středoevropské perspektivě“ končí v září 2017. Byl podpořen z prostředků Mezinárodního Visegrádského fondu.

Koordinátorka mezinárodní spolupráce Post Bellum:

Barbara Šabachová, barbara.sabachova@postbellum.cz, +420 777 313 374

PR a komunikace: Jana Holcová, jana.holcova@postbellum.cz, +420 777 800 184

 

Fotografie pamětníků, zapojených v projektu „Romská paměť“, z archivu Paměť národa:

Sdílet

Vyprávějte!
My budeme naslouchat

Máte tip na zajímavého pamětníka, jehož životní vzpomínky nesmějí zmizet? Napište nám na pametnici@postbellum.cz

E-shop Paměti národa –
Příběhy 20. století domů nebo na cesty

Natáčení pamětníků podpoříte také zakoupením knih nebo CD s poutavým vyprávěním na eshop.pametnaroda.cz

Děkujeme všem, kteří nám pomáhají zaznamenat životní osudy pamětníků 20. století a vyprávět je dál.