Aktuality

Projekt „Romská paměť“: vážíme si důvěry, kterou jsme získali

V pondělí, 26. června 2017 proběhlo v Praze závěrečné setkání k mezinárodnímu projektu Romská paměť: vzpomínky Romů ve středoevropské perspektivě. Cílem celého projektu bylo zaznamenat vzpomínky romských pamětníků z Visegrádské čtyřky společensky aktivních v poválečné a/nebo současné době. Rozhovory s pamětníky a jejich životní příběhy jsou veřejně přístupné v archivu Paměť národa.

Setkání se zúčastnili  Alexander Mušinka ze slovenského Regional Centre for Roma Issues, Iwona Nowak z polské nadace Foundation for European Studies, Katalin Somlai a Zsuzsa Körösi z maďarské 1956 Institute Foundation. Český tým zastupovala koordinátorka celého projektu z Post Bellum, Barbara Šabachová, Barbora Šebová z organizace Nová škola a Helena Sadílková ze Semináře romistiky na FFUK.

Debatovalo se mimo jiné o tom, že získání souhlasu romských pamětníků s účastí na projektu, ve kterém mají sdílet svoje vzpomínky se širokou neromskou veřejností, není samozřejmé. A to zejména v případě, kdy jejich každodenní i historická zkušenost odkazuje na nepřijetí či vyloučení, eskalující i ve fyzické ohrožení. Například v Polsku se pro projekt nepodařilo získat nikoho z poměrně konzervativní skupiny polských Romů, jejichž vztah k majoritní společnosti je ovlivněn nejen zkušeností holocaustu, ale i současným nacionalistickým diskurzem. „O to více si vážíme těch romských pamětníků, kteří jsou ochotni svoje vzpomínky s neromskou veřejností sdílet,“ říká Barbara Šabachová. S odmítnutím se nesetkaly spolupracovnice v Maďarsku, které natáčely s pěti pamětníky patřící k intelektuální vysokoškolské elitě.

Většina pamětníků, kteří byli v rámci projektu v Česku vyzpovídáni, patří mezi poválečné imigranty, pocházející z rodin historicky integrovaných do společenské struktury slovenského venkova. Jejich životní příběhy (a příběhy zaznamenané na Slovensku) jsou často vyprávěním o úspěchu lidí z chudých poměrů, kteří se „vypracovali“ a v socialistickém Československu zažili – byť ne bezvýhradný – pocit přijetí.

V archivu Paměť národa je například publikován příběh Matěje Šarköziho. Narodil se v roce 1948 na západním Slovensku, jeho rodiče byli za války pronásledováni Hlinkovci. Na vojnu narukoval do Písku, kde se oženil a založil rodinu. Vystřídal různé dělnické profese, vedl ale také dětský sbor. Angažoval se ve Svazu Cikánů-Romů (jediné romské organizaci, jejíž působení bylo na krátko na přelomu 60. let v komunistickém Československu povoleno), a znovu na počátku 90. let při zakládání Romské občanské iniciativy. Spolupracoval také s místním OF. Později působil jako romský poradce ve Strakonicích, v letech 1997 – 2004 byl členem Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Jeho výpověď je pro současnou neromskou společnost silným vzkazem: i on se cítil být součástí české společnosti mnohem více v době komunismu než nyní.

Projekt „Romská paměť: vzpomínky Romů ve středoevropské perspektivě“ končí v září 2017. Byl podpořen z prostředků Mezinárodního Visegrádského fondu.

Koordinátorka mezinárodní spolupráce Post Bellum:

Barbara Šabachová, barbara.sabachova@postbellum.cz, +420 777 313 374

PR a komunikace: Jana Holcová, jana.holcova@postbellum.cz, +420 777 800 184

 

Fotografie pamětníků, zapojených v projektu „Romská paměť“, z archivu Paměť národa:

Sdílet

Klub přátel
Paměti národa

Potěšte své blízké a přispějte na natáčení osudů dalších pamětníků.
Darujte členství v Klubu přátel Paměti národa.
Objednat

Totální nasazení,
komiksová kniha

Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí.
Tři ženy, jejichž životy spojil nacistický pracovní lágr.
Koupit knihu

Děkujeme všem, kteří nám pomáhají zaznamenat životní osudy pamětníků 20. století a vyprávět je dál.