Aktuality

Paměť národa: publikovali jsme příběh č. 4 000

Nedávno jsme v archivu Paměť národa zveřejnili 4000. příběh. Máme z toho radost a děkujeme všem našim dokumentaristům, kteří příběhy vyhledávají, zaznamenají a pro veřejně přístupnou sbírku Paměť národa zpracovávají. „Sběrači“ pracují po celé České republice a díky nim, editorům a korektorům přibývají do archivu jeden až dva zmapované osudy denně. Díky našim spolupracovníkům a přispěvatelům se můžeme seznámit s československými dějinami očima těch, kteří je zažívali na vlastní kůži.

4000. příběh – dramatické narození, v dospělosti dohled StB

„Kulatý“ 4000. příběh patří paní Nadě Köhlerové. O drama není v jejím vyprávění nouze. Poodkrývá jak období po válce, tak ruskou okupaci v roce 1968 a následnou normalizaci. Paní Köhlerová, rozená Šaradinová, se narodila v září 1944 v Žilině. Maminka byla židovského původu a zhruba dva roky před narozením dcery měla být deportována do koncentračního tábora. Její manžel, Nadi tatínek, však svou ženu ukryl ve sklepě žilinské továrny na zápalky. Tam v utajení přežívala dva roky, mezitím otěhotněla a hrozilo, že kdyby se dítě narodilo, dojde k vyzrazení. Naďa se nakonec narodila za dramatických okolností, krátce po vypuknutí SNP. Maminka s malou dcerou se pak ukrývaly v horách a ve sklepním bytě v Žilině.

O svém židovském původu a smrti babičky v koncentračním táboře se Naďa dozvěděla až v dospělosti. Vystudovala farmacii a vzdala se za fotografa a muzikologa Ivana Köhlera. Několik let žili v Česku a když se manžel se v roce 1969 nevrátil včas z Mnichova do Československa, rodinu začala pronásledovat StB. Trvalo to dvacet let. V roce 1970 se Köhlerovi odstěhovali znovu na Slovensko, kde dohled StB zesílil. Státní bezpečnost chtěla Naďu zlomit: „Chtěli po mně, abych přesvědčila manžela k podepsání spolupráce s StB. Že mu dají pas a vyšlou ho na zahraniční cesty. Samozřejmě jsme to odmítli. Tak za mnou chodili, a snažili se mně přesvědčit, abych od manžela odešla, protože se nestará o rodinu. Kdybych od něj odešla, měli by to s ním jednodušší a zničili by ho. Kryla jsem ho,“ říká pro Paměť národa Naďa Köhlerová. Vychovala tři děti, po revoluci 1989 se rozvedla a usadila se v Praze.

Aktuální čísla k Paměti národa

Ještě dovolte sdílet aktuální čísla k naší práci na portále Paměť národa. Od začátku letošního jsme publikovali 548 příběhů. Vypadá to tedy, že pokoříme loňský rekord, kdy se v Paměti národa objevilo 720 nově zpracovaných osudů.  Běží naše tradiční práce: audio a video nahrávání, editace vzniklých nahrávek a projekt Příběhy našich sousedů, kde příběhy zpracovávají děti. K tomu jsme nedávno publikovali třeba zajímavé nahrávky kubánských disidentů a aktivistů. Zveřejnili jsme první čtyři příběhy, dalších sedmnáct přibude do konce tohoto roku. Dokončujeme projekt, zaměření na nahrávání vzpomínek v projektu „Romská paměť“ (více jsme psali zde), vyprávění skautů nebo vzpomínky, které byly zaznamenané na popud soutěže pro širokou veřejnost „Příběhy 20. století“.

I když Paměť národa není jediným projektem organizace Post Bellum, je určitě tím největším. Děkujeme našim partnerům (Českému rozhlasu a Ústavu pro studium totalitních režimů) za spolupráci a za podporu všem, díky kterým můžeme pro Paměť národa zpracovávat další příběhy.

 

Pokud chcete kontaktovat některého z našich externích redaktorů natáčejících pamětníky, kontaktujte vedoucí redakce sbírky Paměti národa: veronika.sukova@postbellum.cz, +420 732 228 339.

Pokud máte tip na zajímavého pamětníka, jehož příběh by bylo dobré zaznamenat, pište na pametnici@postbellum.cz. O našich dalších projektech se můžete dočíst např. zde.

Sdílet

Paměť národa –
Na Stalina!

Podpořte vznik výstavy ke 100. výročí republiky.
Pomozte nám vyprávět příběh Paměti národa.
Na Stalina!

Totální nasazení,
komiksová kniha

Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí.
Tři ženy, jejichž životy spojil nacistický pracovní lágr.
Koupit knihu

Děkujeme všem, kteří nám pomáhají zaznamenat životní osudy pamětníků 20. století a vyprávět je dál.