Nedávno jsme v archivu Paměť národa zveřejnili 4000. příběh. Máme z toho radost a děkujeme všem našim dokumentaristům, kteří příběhy vyhledávají, zaznamenají a pro veřejně přístupnou sbírku Paměť národa zpracovávají. „Sběrači“ pracují po celé České republice a díky nim, editorům a korektorům přibývají do archivu jeden až dva zmapované osudy denně. Díky našim spolupracovníkům a přispěvatelům se můžeme seznámit s československými dějinami očima těch, kteří je zažívali na vlastní kůži.
4000. příběh – dramatické narození, v dospělosti dohled StB
„Kulatý“ 4000. příběh patří paní Nadě Köhlerové. O drama není v jejím vyprávění nouze. Poodkrývá jak období po válce, tak ruskou okupaci v roce 1968 a následnou normalizaci. Paní Köhlerová, rozená Šaradinová, se narodila v září 1944 v Žilině. Maminka byla židovského původu a zhruba dva roky před narozením dcery měla být deportována do koncentračního tábora. Její manžel, Nadi tatínek, však svou ženu ukryl ve sklepě žilinské továrny na zápalky. Tam v utajení přežívala dva roky, mezitím otěhotněla a hrozilo, že kdyby se dítě narodilo, dojde k vyzrazení. Naďa se nakonec narodila za dramatických okolností, krátce po vypuknutí SNP. Maminka s malou dcerou se pak ukrývaly v horách a ve sklepním bytě v Žilině.
O svém židovském původu a smrti babičky v koncentračním táboře se Naďa dozvěděla až v dospělosti. Vystudovala farmacii a vzdala se za fotografa a muzikologa Ivana Köhlera. Několik let žili v Česku a když se manžel se v roce 1969 nevrátil včas z Mnichova do Československa, rodinu začala pronásledovat StB. Trvalo to dvacet let. V roce 1970 se Köhlerovi odstěhovali znovu na Slovensko, kde dohled StB zesílil. Státní bezpečnost chtěla Naďu zlomit: „Chtěli po mně, abych přesvědčila manžela k podepsání spolupráce s StB. Že mu dají pas a vyšlou ho na zahraniční cesty. Samozřejmě jsme to odmítli. Tak za mnou chodili, a snažili se mně přesvědčit, abych od manžela odešla, protože se nestará o rodinu. Kdybych od něj odešla, měli by to s ním jednodušší a zničili by ho. Kryla jsem ho,“ říká pro Paměť národa Naďa Köhlerová. Vychovala tři děti, po revoluci 1989 se rozvedla a usadila se v Praze.
Aktuální čísla k Paměti národa
Ještě dovolte sdílet aktuální čísla k naší práci na portále Paměť národa. Od začátku letošního jsme publikovali 548 příběhů. Vypadá to tedy, že pokoříme loňský rekord, kdy se v Paměti národa objevilo 720 nově zpracovaných osudů. Běží naše tradiční práce: audio a video nahrávání, editace vzniklých nahrávek a projekt Příběhy našich sousedů, kde příběhy zpracovávají děti. K tomu jsme nedávno publikovali třeba zajímavé nahrávky kubánských disidentů a aktivistů. Zveřejnili jsme první čtyři příběhy, dalších sedmnáct přibude do konce tohoto roku. Dokončujeme projekt, zaměření na nahrávání vzpomínek v projektu „Romská paměť“ (více jsme psali zde), vyprávění skautů nebo vzpomínky, které byly zaznamenané na popud soutěže pro širokou veřejnost „Příběhy 20. století“.
I když Paměť národa není jediným projektem organizace Post Bellum, je určitě tím největším. Děkujeme našim partnerům (Českému rozhlasu a Ústavu pro studium totalitních režimů) za spolupráci a za podporu všem, díky kterým můžeme pro Paměť národa zpracovávat další příběhy.
Pokud chcete kontaktovat některého z našich externích redaktorů natáčejících pamětníky, kontaktujte vedoucí redakce sbírky Paměti národa: veronika.sukova@postbellum.cz, +420 732 228 339.
Pokud máte tip na zajímavého pamětníka, jehož příběh by bylo dobré zaznamenat, pište na pametnici@postbellum.cz. O našich dalších projektech se můžete dočíst např. zde.
