Aktuality

Mezinárodní projekty Post Bellum: co jsme letos realizovali?

Kromě dokumentaristické práce pro Paměť národa tady v Čechách, vzdělávacích projektů, rozhlasových i televizních Příběhů 20. století, výstav, Cen, „Máků“ a nových poboček jsme letos udělali spoustu práce i na mezinárodních projektech. Kde, koho a proč jsme natáčeli v rámci zahraniční spolupráce? S jakými organizacemi pracujeme a co to přináší?

  • „Příběhy 20. století: Nucená práce v době národního socialismu“

V rámci projektu, který se věnoval nucenému nasazení se čeští studenti seznámili se zkušenostmi lidí v období nadvlády národního socialismu. Natočili jsme nová svědectví pro Paměť národa a v němčině a češtině vydali komiksovou knihu „Totální nasazení“. Je založená na rozhovorech svědků nucené práce a vypráví silné příběhy tří žen. V rámci projektu jsme také studenty z Čech vzali na česko-německý workshop do Drážďan (viz. foto níže), kde se seznámili s konkrétními místy, spojenými s příběhy pamětníků.

  • 20. století ve vzpomínkách příslušníků české menšiny v Srbsku

Cílem projektu bylo zaznamenat  paměť  lidí, kteří spadají do české menšiny v Srbsku.  Naši dokumentaristé vedli s pamětníky životopisné rozhovory – chtěli jsme v nich zachytit vnitřní vývoj této národnostní skupiny ve 20. století, ale i to, jak tato menšina ovlivňovala aktuální společensko-politickou situaci v bývalé Jugoslávii a v Československu. Jaké byly vztahy mezi těmito dvěma zeměmi a potažmo i geopolitické uspořádání Evropy v průběhu 20. století? Zachytili jsme 15 pamětníků, převážně z Vojvodiny, ale i z Bělehradu. Někteří mluví pořád plynně česky, někteří už skoro ne, zažili války, život ve městech, v srbských vesnicích, i v Čechách. V rámci projektu jsme pro Paměť národa zaznamenali třeba příběh Marty Nedvědové, Barbary Hany Irovič a dalších.

  • Romská paměť: vzpomínky Romů ve středoevropské perspektivě

Po celý rok 2017 jsme také zaznamenávali vzpomínky romských pamětníků z Visegrádské čtyřky, společensky aktivních v poválečné a/nebo současné době. Podařilo se nám spolu se zahraničními  partnery ze slovenského Regional Centre for Roma Issues, polského Foundation for European Studies a maďarského 1956 Institute Foundation natočit 43 romských pamětníků. Více o projektu se můžete dozvědět také v příspěvku našem webu, zde.

  • Paměť Kubánského národa – nástroj pro transformaci kubánské společnosti ke skutečné svobodě

Jde o jeden z nejrozsáhlejších zahraničních projektů Post Bellum, které právě běží. Realizujeme jej ve spolupráci s Florida International University a je financován Ministerstvem zahraničních věcí České republiky skrze Program transformační spolupráce. Natočili jsme 21 osobních příběhů a zkušenosti disidentů vzdorujících totalitnímu režimu na Kubě (např. Santiaga Alvareze, Rosu Maríu Payá, Grace Piney a další) a zároveň jsme proškolili několik dokumentaristů přímo z Kuby a z Miami – aby mohli sami natáčet své pamětníky.

  • Putování po pohraničních stopách Československých a Polských disidentů

V roce 2017 jsme také intenzivně připomínali setkávání Československých a Polskách disidentů, kteří se v 70. a 80. letech scházeli na tzv. cestách Československo-polského přátelství. V srpnu jsme uspořádali vernisáž výstavy „Milý příteli“ na Borůvkové hoře – v rámci setkání Československo-polských disidentů po 30 letech. Vznikly nové nahrávky, virtuální přeshraniční stezky, které jsou volně přístupné v naší mobilní aplikaci Místa paměti národa i tištěné brožurky, které jsme distribuovali informačních centrech v Krkonoších a Jeseníkách. V listopadu pak proběhla ve Wroclavi na téma československého a polského disentu konference, kterou jsme zorganizovali s polským partnerem, organizací Ośrodek Pamięć i Przyszłość.

  • Accessing Campscapes

Pro Amsterodamskou Univerzitu, fakultu archeologie a její několikaletý výzkumný archeologický projekt „Accessing Campscapes“ jsme natočili pamětníky přímo v Jáchymově.

  • Vzpomínky pro budoucnost

Během roku 2016 a 2017 jsme pracovali také na projektu „Vzpomínky na budoucnost“, který podpořil Česko-německý fond budoucnosti. Lidé z Jesenicka sami natáčeli německé obyvatele vesnic, ze kterých byli při odsunu vystěhováni. Celkem se podařilo natočit 20 pamětníků, vzhledem k vysokému věku respondentů probíhaly rozhovory v Německu. Díky celému projektu se navázala osobní spolupráce s vysídlenými Němci a do budoucna se plánuje větší propojení mezi bývalými a současnými obyvateli Jesenicka.

Sdílet

Paměť národa –
Na Stalina!

Podpořte vznik výstavy ke 100. výročí republiky.
Pomozte nám vyprávět příběh Paměti národa.
Na Stalina!

Normalizované
životy

Podle televizního cyklu Příběhy 20. století.
Koupit knihu

Děkujeme všem, kteří nám pomáhají zaznamenat životní osudy pamětníků 20. století a vyprávět je dál.