Aktuality

Mezinárodní projekty Post Bellum: co jsme letos realizovali?

Kromě dokumentaristické práce pro Paměť národa tady v Čechách, vzdělávacích projektů, rozhlasových i televizních Příběhů 20. století, výstav, Cen, „Máků“ a nových poboček jsme letos udělali spoustu práce i na mezinárodních projektech. Kde, koho a proč jsme natáčeli v rámci zahraniční spolupráce? S jakými organizacemi pracujeme a co to přináší?

  • „Příběhy 20. století: Nucená práce v době národního socialismu“

V rámci projektu, který se věnoval nucenému nasazení se čeští studenti seznámili se zkušenostmi lidí v období nadvlády národního socialismu. Natočili jsme nová svědectví pro Paměť národa a v němčině a češtině vydali komiksovou knihu „Totální nasazení“. Je založená na rozhovorech svědků nucené práce a vypráví silné příběhy tří žen. V rámci projektu jsme také studenty z Čech vzali na česko-německý workshop do Drážďan (viz. foto níže), kde se seznámili s konkrétními místy, spojenými s příběhy pamětníků.

  • 20. století ve vzpomínkách příslušníků české menšiny v Srbsku

Cílem projektu bylo zaznamenat  paměť  lidí, kteří spadají do české menšiny v Srbsku.  Naši dokumentaristé vedli s pamětníky životopisné rozhovory – chtěli jsme v nich zachytit vnitřní vývoj této národnostní skupiny ve 20. století, ale i to, jak tato menšina ovlivňovala aktuální společensko-politickou situaci v bývalé Jugoslávii a v Československu. Jaké byly vztahy mezi těmito dvěma zeměmi a potažmo i geopolitické uspořádání Evropy v průběhu 20. století? Zachytili jsme 15 pamětníků, převážně z Vojvodiny, ale i z Bělehradu. Někteří mluví pořád plynně česky, někteří už skoro ne, zažili války, život ve městech, v srbských vesnicích, i v Čechách. V rámci projektu jsme pro Paměť národa zaznamenali třeba příběh Marty Nedvědové, Barbary Hany Irovič a dalších.

  • Romská paměť: vzpomínky Romů ve středoevropské perspektivě

Po celý rok 2017 jsme také zaznamenávali vzpomínky romských pamětníků z Visegrádské čtyřky, společensky aktivních v poválečné a/nebo současné době. Podařilo se nám spolu se zahraničními  partnery ze slovenského Regional Centre for Roma Issues, polského Foundation for European Studies a maďarského 1956 Institute Foundation natočit 43 romských pamětníků. Více o projektu se můžete dozvědět také v příspěvku našem webu, zde.

  • Paměť Kubánského národa – nástroj pro transformaci kubánské společnosti ke skutečné svobodě

Jde o jeden z nejrozsáhlejších zahraničních projektů Post Bellum, které právě běží. Realizujeme jej ve spolupráci s Florida International University a je financován Ministerstvem zahraničních věcí České republiky skrze Program transformační spolupráce. Natočili jsme 21 osobních příběhů a zkušenosti disidentů vzdorujících totalitnímu režimu na Kubě (např. Santiaga Alvareze, Rosu Maríu Payá, Grace Piney a další) a zároveň jsme proškolili několik dokumentaristů přímo z Kuby a z Miami – aby mohli sami natáčet své pamětníky.

  • Putování po pohraničních stopách Československých a Polských disidentů

V roce 2017 jsme také intenzivně připomínali setkávání Československých a Polskách disidentů, kteří se v 70. a 80. letech scházeli na tzv. cestách Československo-polského přátelství. V srpnu jsme uspořádali vernisáž výstavy „Milý příteli“ na Borůvkové hoře – v rámci setkání Československo-polských disidentů po 30 letech. Vznikly nové nahrávky, virtuální přeshraniční stezky, které jsou volně přístupné v naší mobilní aplikaci Místa paměti národa i tištěné brožurky, které jsme distribuovali informačních centrech v Krkonoších a Jeseníkách. V listopadu pak proběhla ve Wroclavi na téma československého a polského disentu konference, kterou jsme zorganizovali s polským partnerem, organizací Ośrodek Pamięć i Przyszłość.

  • Accessing Campscapes

Pro Amsterodamskou Univerzitu, fakultu archeologie a její několikaletý výzkumný archeologický projekt „Accessing Campscapes“ jsme natočili pamětníky přímo v Jáchymově.

  • Vzpomínky pro budoucnost

Během roku 2016 a 2017 jsme pracovali také na projektu „Vzpomínky na budoucnost“, který podpořil Česko-německý fond budoucnosti. Lidé z Jesenicka sami natáčeli německé obyvatele vesnic, ze kterých byli při odsunu vystěhováni. Celkem se podařilo natočit 20 pamětníků, vzhledem k vysokému věku respondentů probíhaly rozhovory v Německu. Díky celému projektu se navázala osobní spolupráce s vysídlenými Němci a do budoucna se plánuje větší propojení mezi bývalými a současnými obyvateli Jesenicka.

Sdílet

Paměť národa
Na Stalina!

Podpořte vznik výstavy ke 100. výročí republiky.
Pomozte nám vyprávět příběh Paměti národa.
Na Stalina!

E-shop
Paměti národa

Podpořte natáčení pamětníků zakoupením
knih, CD a dárkových předmětů.
Do obchodu

Děkujeme všem, kteří nám pomáhají zaznamenat životní osudy pamětníků 20. století a vyprávět je dál.