Aktuality

Výstavu Paměť národa na Letné vidělo přes 33 tisíc lidí

Zhruba před rokem, v říjnu 2017, jsme ve sklepení pod bývalým pomníkem Stalina na pražské Letné ohlásili záměr vytvořit tam moderní výstavu ke stoletému výročí založení Československa. A spustili jsme veřejnou sbírku. Naším cílem bylo shromáždit 10 milionů korun. I díky našim partnerům a tisícům lidí, kteří přispěli ve veřejné sbírce, jsme mohli 1. října otevřít moderní multimediální výstavu Paměť národa. Až do 9. prosince ji vidělo přes 33 000 lidí! O víkendech bylo vyprodáno, a co nás těší nejvíce – výstavu vidělo 233 školních skupin. Celkově na 10 000 žáků.

Díky podpoře partnerů a všech, co přispěli ve sbírce (jejich jména najdete na webu, zde) jsme zrealizovali moderní výstavu, v jedinečném prostoru, bytostně spojeném s našimi moderními dějinami, totalitou,  nesvobodou. V prostoru byla řada technických omezení, proto byla expozice nakonec méně rozsáhlá, než jsme původně zamýšleli. Přesto se snad podařilo přiblížit naší moderní historii, a především dvě totality, kterými jsme prošli, zajímavým, moderním a přehledným způsobem.

Pravá část výstavy, „Obrazy“, pracovala především s moderními technologiemi, projektory, video-mappingem, barvami a zvuky. V levém prostoru jsme více představili příběhy, zaznamenané v Paměti národa. Součástí výstavy byly i informační panely s fotografiemi a texty, které přiblížily důležité historické momenty československé minulosti.  Nahoře u dnešního metronomu nešlo přehlédnout poslední části výstavy – zeď, která i tady symbolizovala nesvobodu, cenzuru nebo chcete-li současné zdi a překážky mezi námi.

Výstavu jsme museli dle dohody s Magistrátem Hl. města Prahy zavřít 9. prosince 2018. Zaznamenali jsme na ni kladné reakce, což nás těší. Příští rok, kdy budeme slavit 30 let od získání svobody, bychom rádi připravili výstavu podobnou, ve stejném prostoru, déle trvající a větší. Uvidíme, jak se projekt a vyjdenávání o něm budou posouvat.

(Foto: Salim Issa)

Na výstavu Paměť národa přispělo téměř 1200 dárců, kteří se složili na téměř pět milionů korun. Největší částky poskytli formou daru rodina Müllerova (1 milion korun), Jindřich Prokopec (půl milionu korun), Jan Dobrovský a Petr Pudil (oba půl milionu korun), Pavel Bouška (300 tisíc Kč), Jan Barta (250 tisíc Kč). Největším partnerem výstavy se stal Magistrát Hl. m. Prahy, který výstavu podpořil částkou 4,3 milionů korun. Kromě stovek jednotlivců přispěly i soukromé nadace: Nadační fond Avast, Nadace ČEZ, Nadační fond rodiny Orlických. Sto tisícem korun výstavu podpořila americká ambasáda. Sbírka pokračuje. Vybrané peníze se věnují na vybudování moderního muzea totalit – Institutu Paměti národa.

Děkujeme architektonickému studiu Kolmo a společnostem Pink ProductionsLoom on the Moon, které s námi výstavu vytvořily. Kompletní autorská tiráž je dostupná na webu výstavy. Díky patří i dlouholetým partnerům Paměti národa – Ústavu pro studium totalitních režimů, Českému rozhlasu a České televizi.

A chceme poděkovat všem partnerům výstavy za to, že jste do projektu šli s námi, věřili mu, finančně jej podpořili a umožnili tak, aby naši moderní historii vyprávěnou moderní cestou poznalo téměř třicet tisíc lidí.

Děkujeme partnerům výstavy:

Generálnímu partnerovi: Hlavní město Praha

Hlavním partnerům:

Jan Dobrovský

Petr Pudil

Inka a Pavel Müllerovi

Partnerům:

Jindřich Prokopec

Nadace ČEZ

Pavel Bouška
Jan Barta
Analogia
Nadační fond rodiny Orlických
US Embassy
Dagmar a Ivan Havlovi
Vratislav Pěchota
PSN
C. S. CARGO
Lunchmeat
Barrandov
ČPP
MARSH
Praha7
SP Projekt
Eurosignal

Mediálním partnerům:

JC Decaux

Týdeník Echo

Magazín Reportér

Rail Reklam

Respekt

A všem dárcům, kteří přispěli do veřejné sbírky přes web www.nastalina.cz.

Sdílet

Klub přátel
Paměti národa

Potěšte své blízké a přispějte na natáčení osudů dalších pamětníků.
Darujte členství v Klubu přátel Paměti národa.
Objednat

Totální nasazení,
komiksová kniha

Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí.
Tři ženy, jejichž životy spojil nacistický pracovní lágr.
Koupit knihu

Děkujeme všem, kteří nám pomáhají zaznamenat životní osudy pamětníků 20. století a vyprávět je dál.