Aktuality

Příběhy lidí, jimž listopad 1989 převrátil životy. Na obrazovky se vracejí po dvou letech nové Příběhy 20. století

Jak se dívají na listopadovou revoluci v roce 1989 někdejší příslušníci Sboru národní bezpečnosti, kteří potlačovali protikomunistické demonstrace? Jak vnímali konec totalitního režimu a budování demokracie političtí vězni, jejich děti nebo potomci vyvlastněných selských rodů? Co znamenal pád sovětské říše a železné opony pro členy Pohraniční stráže? To jsou některá témata nové řady dokumentárního cyklu Příběhy 20. století, kterou bude od 8. září vysílat Česká televize.

Šestnáct nových dokumentárních filmů z televizního cyklu Příběhy 20. století navazuje na předchozí stejnojmennou úspěšnou sérii z roku 2017, věnovanou období tzv. normalizace. Na filmech, které vznikly ve spolupráci s Post Bellum, o.p.s. se zčásti podíleli i stejní autoři: scénáristou a autorem většiny rozhovorů je novinář Adam Drda, filmy režírovali Viktor Portel, Radim Špaček, Ivo Bystřičan a Robin Kvapil. Cyklus vznikl v tvůrčí producentské skupině Martiny Šantavé v České televizi. 

„Cyklus navazuje na první úspěšnou sérii, která se věnovala období normalizace. Jedná se o speciálně vyvinutý formát, kde spolupracuje  organizace Post Bellum a Česká  televize, jehož základem jsou mnohahodinové rozhovory pro archiv Paměť Národa, zaznamenané ve studiu metodou ‚eye direct‘. V cyklu se pak objeví jen krátká výseč těchto rozhovorů, ale většinou  se dá právě díky tomu do dokumentu  zpracovat to nejzajímavější, co  bylo možné z respondentů k danému tématu získat  a doplnit  příslušnými archivními  záběry, které umožní připomenout dobu co nejvěrněji,“ uzavírá kreativní producentka Martina Šantavá.

Listopadová revoluce představovala zásadní zlom k lepšímu pro všechny obyvatele tehdejšího Československa – po čtyřiceti letech se zhroutil totalitní režim, skončila éra nesvobody a bezpráví. To současně neznamená, že by ten zlom přijímali všichni stejně – a stejně pozitivně. Autoři jednotlivých filmů z cyklu Příběhy 20. století se proto pokoušejí postihnout, co znamenal pád komunismu pro různé skupiny lidí, ať už to byli ti, kteří režimu sloužili, nebo ti, kdo se mu postavili či byli perzekvováni. „Nechtěli jsme ´jen´ oslavovat převrat nebo rekonstruovat, co se v revolučních dnech dělo, zajímalo nás, jak se ta obrovská změna odrazila v životech jednotlivců. Co umožnila, ale co také uzavřela, jak ji kdo využil. A pochopitelně jsme chtěli vědět, jak lidé hodnotí pád komunismu s třicetiletým odstupem,“ říká scénárista Adam Drda a dodává: „Mnozí lidé, kteří představovali oporu komunistického režimu, například příslušníci Pohraniční stráže nebo SNB, patřili v listopadové revoluci k poraženým. Roky režimu sloužili a potom měli strach, co s nimi bude. Nic zlého se jim nestalo, většinou pak udělali dobré kariéry v jiných oborech, dobře se jim vedlo, polepšili si. A přesto se dodnes nejsou schopni podívat na svou minulost kriticky.“

Ve filmech samozřejmě nevystupují jen „režimisté“. Např. v části, věnované rodinám odbojářů z 50. let hovoří Zdena Mašínová, ale také široké veřejnosti téměř neznámá Ludmila Zouharová – dcera Václava Švédy, popraveného člena skupiny bratří Mašínů, či Vladimír Hradec, „zbrojíř“ zmíněné skupiny, vězněný dlouhé roky spolu s celou rodinou. Diváci se seznámí také s příběhem manželů Chnápkových, jimž ještě na sklonku roku 1989 komunistický aparát vyvlastnil mlýn v Západních Čechách a revoluce jim zachránila domov.

V dalším díle autoři sledují osudy lidí, kteří pracovali v někdejších Podnicích zahraničního obchodu – měli po převratu díky svým konexím a jazykovým znalostem jednodušší cestu k byznysu, jak se traduje? Jednotlivé dokumenty se věnují polistopadovým podnikatelům, soudcům a právníkům, členům Socialistického svazu mládeže, studentům, lidem bez domova, drogově závislým, těm, kdo za normalizace odešli do exilu a po převratu se vraceli domů. „Rozdíly ve vnímání a prožívání listopadu 1989 jsou obrovské. Kdybych měl uvést další příklad, zmínil bych nedobrovolné spolupracovníky Státní bezpečnosti,“ dodává Adam Drda: „Převrat pro některé z nich na jednu stranu znamenal osvobození, protože jim StB konečně dala pokoj, na druhou stranu se museli velice obtížně vyrovnávat s minulostí. Jen málokteří si dokázali přiznat selhání, archivy StB zůstávaly dlouho uzavřené, těm lidem se vlastně protahoval život v polopravdách a v utajování. Čili nejen listopadový převrat, ale i devadesátá léta byla pro každého odlišná. Za minulostí se tehdy udělala tzv. tlustá čára, ale v jednotlivých životech nic takového udělat nelze.“

Televizní Příběhy 20. století II. 16 dokumentárních filmů, stopáž: 26 min. Scénář: Adam Drda, režie: Viktor Portel, Radim Špaček, Robin Kvapil, Ivo Bystřičan. Vysílá ČT2, od 8. září, každou neděli od 18.15 hod.

Sdílet

Klub přátel
Paměti národa

Potěšte své blízké a přispějte na natáčení osudů dalších pamětníků.
Darujte členství v Klubu přátel Paměti národa.
Objednat

Totální nasazení,
komiksová kniha

Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí.
Tři ženy, jejichž životy spojil nacistický pracovní lágr.
Koupit knihu

Děkujeme všem, kteří nám pomáhají zaznamenat životní osudy pamětníků 20. století a vyprávět je dál.