Aktuality

Každý třetí nad 40 let si myslí, že za socialismu „bylo líp“

Česká společnost pociťuje zklamání, v lidech roste nedůvěra v demokracii, a zvláště u méně vzdělaných lidí sílí nostalgie po dobách socialismu. Podle nejnovějšího průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa hodnotí jednoznačně kladně sametovou revoluci jen 36 % lidí nad 40 let. Názory na sametovou revoluci a dobu před rokem 1989 se liší podle vzdělání a věku. Starší a méně vzdělané osoby předrevoluční dobu vnímají pozitivněji. Mladší generace komunismus odmítá, klonila by se k zákazu KSČM.

Zapomínáme? Podle průzkumu zřejmě ano. Svoji roli hraje jistě nostalgie, která přináší spíše kladné vzpomínky, nepříjemné ustupují. Mladí lidé, kteří dobu před rokem 1989 nezažili, o komunismu smýšlí střízlivěji, pakliže ví, o čem je řeč. O moderní historii, tedy i o převratu v roce 1989, se ve školách učí stále spíše sporadicky.

Kladně sametovou revoluci hodnotí třetina Čechů ve věku nad 40 let. Pozitivněji ji vidí vysokoškoláci (57 %) než Češi s nejnižším vzděláním (22 %). Pro čtvrtinu Čechů (27 %) neměla sametová revoluce na jejich život žádný vliv. Téměř pětina (17 %) si myslí, že jejich život změnila k horšímu. Častěji si to myslí Češi s nejnižším vzděláním (24 %) než středoškoláci (13 %) a vysokoškoláci (9 %). Průzkum v podstatě potvrzuje polarizaci české společnosti, která je patrná v posledních letech u parlamentních i prezidentských voleb.

Třetina lidí nad čtyřicet si myslí, že „bylo líp“

Více než třetina Čechů nad 40 let si myslí, že bylo za socialismu líp. Ve skupině jen se ZŠ nebo výučním listem si to myslí každý druhý (52 %). „Určité jistoty, třeba práce, možnost pořadníku na byt, kvalita potravin, lidé byli jednotnější, protože zhruba všichni měli všechno stejně,“ uvedl v dotazníku jeden z respondentů. Že před r. 89 bylo líp si myslí třetina dotázaných se středoškolským vzděláním, lidé s vysokoškolským vzděláním si to nemyslí – že „bylo líp“, by podepsalo jen 16 % z nich. Proč „bylo líp“, na to lidé nejčastěji odpovídali ve frázích: práce pro každého, větší pocit sociální jistoty, lidé se k sobě chovali slušněji.

„Stav společnosti souvisí s naším vztahem k minulosti. A zdá se mi, že o stavu společnosti rozhoduje víc vzdělání, než kde a jak žijeme,“ říká Mikuláš Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum a zakladatel Paměti národa.

„Svoboda je nabídkou každému. Žít ji, využívat ji, může jen ten, kdo se z ní raduje, protože vidí možnosti, které se před ním otevírají. Jen se do nich pustit. Podle méně vzdělané části populace sametová revoluce nic nezměnila. Je to strašná škoda tato rezignovanost, a také nebezpečí, že si vnitřní vyprázdněnost zaplníme nenávistí. A ta nás zákonitě přivede do nové totality. Zdá se mi, že nemalá část populace má tendenci mávnout nad vším rukou, jako by rezignovala, snadněji se nechává manipulovat tím, že všechno je ztraceno, není naděje, že bude líp, že všichni lžou a kradou. Tito lidé častěji řeknou, že demokracie zklamala, nesplnila sny o bohatství a že za socialismu bylo líp,“ konstatuje Kroupa.

Když se Češi vyjadřují k ekonomice, stojí spíše na straně liberální demokracie než socialismu. Tři pětiny Čechů si myslí, že ekonomická situace ČR je lepší než před rokem 1989, polovina je přesvědčena, že se jejich životní úroveň od roku 1989 zlepšila, jen asi čtvrtina nesouhlasí a čtvrtina nedokáže na tuto otázku odpovědět. Pouze 38 % však věří, že ČR má dnes zákony a justici srovnatelnou se západními státy.

Útlak nebo omezení za komunismu zažili jiní, ne já, tvrdí Češi nad 40 let

Sametové revoluce se podle průzkumu aktivně účastnila jen čtvrtina Čechů (chodili na demonstrace, nosili trikolóru, účastnili se generální stávky). Poměrně značná shoda panovala mezi dotázanými v tom, kdo je vnímán jako hlavní postava sametové revoluce. 61 % lidí označilo Václava Havla. Útlak ze strany komunistického režimu zažila podle průzkumu jen desetina lidí. Ale překvapivě na otázku: „Zažil někdo z Vaší rodiny omezení či útlak ze strany komunistického režimu?“ „Ano,“ odpovědělo 41 procent všech dotázaných.

KSČM by zakázaly dvě pětiny Čechů. Důraznější v tom zakázat KSČM jsou Češi ve věku do 39 let (51 %) a vysokoškoláci (49 %). Naopak více než polovina (54 %) Čechů starších 40 let by KSČM nezakázala.

Celý průzkum je ke stažení na tomto odkazu.

Na kom byl průzkum proveden

V reprezentativním vzorku 1000 respondentů po celé ČR, z menších i velkých měst (do 2 tis.-100 tis. obyvatel a více), byli muži i ženy zastoupeny padesáti procenty, lidí ve věku 40 let a více bylo 55 %, pod čtyřicet pak 45 %.

Nezapomeňme

Právě na to, proč bychom neměli zapomínat, odpovídá řada známých i neznámých lidí ve spotech, kterými Paměť národa podporuje své letošní aktivity na www.nezapomenme.cz.

30 let svobody slaví Paměť národa spolu se 30 Městy Paměti národa. „Nešlo nám o pořádání ohňostrojů, ale chtěli jsme společně s městy vytvořit něco s trvalou hodnotou. Všechna zapojená města natáčejí vzpomínky lidí, které budou ve sbírce uloženy. Někde vznikají filmové dokumenty, podporují se vzdělávací projekty či výstavy,“ vysvětluje koordinátor regionálního rozvoje Paměti národa Martin Kroupa.

V některých městech se ale Paměť národa přímo zapojuje i do organizace oslav pádu komunismu: v Hradci Králové spolu s městem pořádá koncert, v Brně se jihomoravská pobočka Paměti národa podílí spolu s několika dalšími spolky na hlavních oslavách 30. výročí pádu komunismu.

Dne 17. listopadu v 17.11 hod. se symbolicky rozezvoní zvony ve všech kostelích, ve městech i na vesnicích. Spolupráci Paměti národa potvrdila Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví. Nyní Post Bellum oslovuje starostky a starosty měst a obcí po celé ČR, aby se k iniciativě rovněž připojili. Před samotným zvoněním osloví Paměť národa prostřednictvím obecních rozhlasů veřejnost s připomenutím významu svátku svobody a demokracie.

V Praze Post Bellum letos poprvé přináší program 17. listopadu i na ulici. „Paměť národa: 1989“ je ojedinělá projekce a světelná instalace přímo na domech Národní třídy, kterou uvádíme ve spolupráci s 3dsense a spolkem Díky, že můžem. V rámci programu Korza Národní se odehraje v 17.00, 18.45 a ve 20 hod. Od 20 hod. začne tradiční předávání Cen Paměti národa v Národním divadle, které přenáší Česká televize a Český rozhlas Plus. Tentokrát bude oceněno 5 statečných lidí z 5 postkomunistických zemí.

Spolu s dalšími neziskovými organizacemi, které se podílejí na oslavách 17. listopadu, je Paměť národa už čtvrtým rokem součástí Festivalu svobody. Letos společná aktivita organizací Post Bellum, Díky, že můžem a Nerudný fest vytvořila mimo jiné i Festival svobody na školách. Ten nabízí program pro učitele, který mohou využít k tématu 30 let svobody pro své studenty, ale i aktivity, které mohou na svých školách zrealizovat sami studenti. Součástí festivalu je i výstava Střípky revoluce, která má prvky tzv. rozšířené reality. Svým chytrým telefonem může každý „rozpohybovat“ fotografii na výstavním panelu a z videa se dozvědět více k zobrazovanému příběhu. Výstava bude od začátku listopadu na Jungmannově náměstí, 17. 11. se pak přesune přímo na Národní třídu. Kromě toho také putuje na dvacet pražských středních škol.

Sdílet

Klub přátel
Paměti národa

Potěšte své blízké a přispějte na natáčení osudů dalších pamětníků.
Darujte členství v Klubu přátel Paměti národa.
Objednat

E-shop
Paměti národa

Podpořte natáčení pamětníků zakoupením
knih, CD a dárkových předmětů.
Do obchodu

Děkujeme všem, kteří nám pomáhají zaznamenat životní osudy pamětníků 20. století a vyprávět je dál.