Jsme rádi, že stále roste počet svědectví, která zdokumentovali naši kolegové z poboček Paměti národa v krajích. Tým z jižní Moravy natočil první část pamětníků, jejichž příběhy se vine celá historie 20. století.
„V rámci rozjezdu pobočky Paměť národa Jihomoravský kraj v prvním roce našeho fungování pro nás byla podpora kraje zcela zásadní, přispěla k našemu rozhodnutí zřídit v Brně na trvalo audiovizuální studio. Díky této podpoře ostupně zdokumentujeme více než dvacet osudů, které budou nově ve sbírce Paměť národa uloženy,“ říká David Butula, ředitel pobočky. První pamětníky událostí 20. století jsme natočili v březnu, teď bude tým s dokumentováním pokračovat až do konce roku.
Za velkou podporu děkujeme Jihomoravskému kraji.
Natočili jsme například následující příběhy:
Jiří Vanýsek se narodil 3. února 1944 v Brně do rodiny očního lékaře Jana Vanýska. V 60. letech, po studiích na pražské FAMU, pracoval v brněnském studiu Československé televize (ČST). Jeho otce po roce 1968 perzekvoval komunistický režim pro údajný podpis dokumentu Dva tisíce slov. V roce 1948 nástup komunistů poznamenal už i pamětníkova dědečka Rudolfa Vanýska, který spolu s dalšími osobnostmi zakládal brněnskou Masarykovu univerzitu. Perzekuce otce se v roce 1972 dotkla i Jiřího Vanýska. Jeho tehdejší filmovou tvorbu vedení televize označilo za politicky závadnou a z televize musel odejít. I když se po několika letech mohl do brněnského studia ČST vrátit, až do roku 1989 se to neobešlo bez občasných zákazů činnosti. Jiří Vanýsek je od roku 1991 pedagogem JAMU. Má tři děti. Žije v Brně.
Iva Zajíčková-Stafová se narodila 9. března 1948 v Brně. Je bývalou československou reprezentantkou v dráhové cyklistice. Patří k devítinásobným mistryním světa v jízdě na historických kolech, je držitelkou dvou stříbrných a čtyř bronzových medailí z MS v rychlostní cyklistice – jízdě na dráze ve sprintu. V padesátých letech zažila ve Ždánicích kolektivizaci dědečkova hospodářství. Celá rodina měla problémy s komunistickým režimem, protože otec na počátku 50. let vystoupil z KSČ. Za trest ho poslali pracovat do uranových dolů do Dolní Rožínky. Tato skutečnost se také objevila v posudku sestry Jitky, která kvůli tomu nebyla přijata na vysokou školu. Iva Zajíčková-Stafová vystudovala vysokou školu elektrotechnickou. S cyklistikou začala v brněnském oddílu TJ Favorit, a jelikož se její sportovní dráha slibně rozjížděla, věřila, bude jezdit i na velké soutěže na Západ. Časté zákazy ji však v roce 1980 přiměly k emigraci do Rakouska, kde měla příslib rakouského občanství i reprezentace. Se sportovní kariérou zde však musela záhy skončit, protože kvůli zásahu Československého cyklistického svazu nedostala licenci k účasti na mezinárodních soutěžích. V roce 1982 do Rakouska emigrovala také její sestra Jitka. Iva Zajíčková-Stafová se do republiky vrátila po revoluci, natrvalo se vrátila v roce 2006 do Ždánic, kde ji zvolili starostkou.
Josef Polišenský
Josef Polišenský se narodil 30. května 1935 v malé zemědělské obci Slížany v okrese Kroměříž. Vyrůstal ve válečných letech, která byla pro vesničany těžkou dobou, zvláště na svém konci, kdy se ve Slížanech vystřídali vojáci několika armád. Ani po válce nebyl život snadný. Josef se stal sokolem a v roce 1948 se zúčastnil XI. všesokolského sletu. To už se ale v Československu chopili moci komunisté. Měnící se poměry pocítil i Josef, když v roce 1950 dostal trojku z chování za to, že oslavoval narozeniny Tomáše Garrigue Masaryka. V 50. letech Slížany postihla nucená kolektivizace, Josefovi Rodiče museli vstoupit do družstva a mladší sourozenci nemohli jinak, než pracovat v zemědělství. On se ještě stihl vyučit nástrojářem v PAL-Magneton v Kroměříži a během práce vystudoval večerní průmyslovou školu. Když měl Josef dvacet let, musel nastoupit povinnou vojenskou službu u Pohraniční stráže. Odmítal hlídat hranici a tak ho nakonec přidělili k záložní rotě v Chebu. Často doprovázel pohřby vojáků, kteří zemřeli na hranicích, většinou při nešťastných nehodách. Josef pracoval v PAL-Magneton v Morkovicích. Celý život odmítal vstoupit do jakékoliv politické strany a chovat se jako lidé, kteří kolaborovali se všemi režimy.
Více v Paměti národa.
Dále svůj příběh dokumentaristům z Jižní Moravy vyprávěli Bedřiška Felixová, Ivo Rotter, Dagmar Ferebauerová a další pamětníci.
Jak postupujeme dál, dáme vědět do konce roku!
