Praha, 1. 11. 2019 – Dnes začíná veřejná sbírka ke Dni válečných veteránů, kterou pořádá nezisková organizace Post Bellum. Pokladničky s vlčími máky vyrobenými z červeného plátna najdete na osmi stech sbírkových místech – v kavárnách, obchodech či knihovnách – ve všech 14 krajích České republiky. V ulicích měst vysílá organice přes dvě stovky dobrovolníků, především z řad studentů. Nosí sbírkové pokladničky, lidé si od nich mohou vzít a na klopu si připnout červený květ a symbolicky tak vyjádřit úctu válečným veteránům. Přispět do pokladničky je možné libovolnou částkou. Výtěžek ze sbírky jde na další natáčení a uchovávání příběhů veteránů a účastníků 2. a 3. odboje pro sbírku Paměť národa.
Vlčí máky mohou lidé za dobrovolný příspěvek získat od Paměti národa už po páté. Letos sbírka potrvá od 1. do 14. listopadu. Do sbírky lze přispět i on-line, přes web denveteranu.cz.
„Natáčením vzpomínek válečných veteránů jsme kdysi začali, natáčíme je od roku 2001. Stihli jsme zachytit i ty slavné legendy jako třeba armádního generála a pozdějšího vězně komunismu Tomáše Sedláčka, generála Františka Peřinu nebo Františka Fajtla. Ale vyzpovídali jsme i mnoho dalších, veřejnosti většinou neznámých veteránů ze západní a východní fronty 2. světové války, Středního východu a RAF. Dokumentujeme příběhy i z protikomunistického tzv. třetího odboje. Jejich příběhy vyprávíme pak dál, třeba v dokumentech Příběhy 20. století,“ shrnuje Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa.
„Máky jako symbol veteránů jsou u nás rok od roku známější. A jsme za to ohromně rádi, protože se tím řadíme mezi civilizované země, které si svých válečných veteránů a bojovníků za svobodu váží a dávají to aspoň tímto gestem najevo,“ doplňuje Kroupa. Ve veřejně přístupné sbírce Paměť národa je teď uloženo 1300 příběhů lidí se statusem válečného veterána (veteráni z druhé války, účastníci odboje za 2. sv. války a Pražského povstání, partyzáni, účastníci 3. odboje) a další tisíce odbojářů a statečných lidí, kteří se nacismu nebo komunismu postavili, ale tento oficiální vojenský status dosud nemají.
Příběh téměř zapomenutý
V České republice žije v současnosti 373 válečných veteránů z druhé světové války, 31 válečných veteránů protikomunistického odboje, 14 653 novodobých válečných veteránů a další tisíce lidí, kteří v průběhu svého života aktivně bojovali za svobodu a demokracii. Paměť národa spolupracuje s Československou obcí legionářskou a veřejností a shromažďuje stovky námětů na další příběhy. Snaží se zaznamenat poslední příběhy odcházející generace „druhoválečných“ veteránů a protikomunistických odbojářů z 50. let. „Letos v září se nám ozval čtrnáctiletý žák základní školy Tobiáš z jižní Moravy a upozornil nás na příběh válečného veterána Bernarda Papánka, který kdysi žil ve stejné obci. My jsme už před tím získali jednu jeho starší nahrávku. Ale právě e-mailová zpráva od Tobiáše pro nás byla impulzem pro další dokumentování tohoto příběhu. Pan Papánek před okupací emigroval do Izraele a vstoupil do československé zahraniční armády, s níž bojoval u Tobruku a Dunkerku. V 60. letech odešel za bratrem do Izraele, od roku 2014 žije u rodiny své nevlastní dcery v malé vesnici na Slovensku poblíž hranic a ani české, ani slovenské příslušné úřady o tomto veteránovi dlouho nevěděly,“ říká Michal Šmíd, správce portálu Paměť národa. Vyprávění Bernarda Papánka, který letos v lednu oslavil 99. narozeniny, je publikováno na webu Paměti národa. Za poslední rok přibyly do sbírky také například příběhy partyzána a účastníka odboje za 2. sv. války Jana Hronka, Tomáše Loma, který sloužil u 311. československé perutě v RAF, protinacistického odbojáře a později „pétépáka“ Ivana Kaspara, slovenského veterána Jána Novenka, Věry Nývltové, jejíž rodiče za války pomáhali výsadkářům z operace Barium a dalších.
Paměť národa hledá partnera na přímou pomoc veteránům
Peníze ze sbírky ke Dni válečných veteránů (v roce 2018 se ve sbírce vybralo 1 290 406 Kč, v r. 2017 to bylo 744 334,- Kč, v r. 2016 75 000,- Kč) věnovala Paměť národa až dosud na další dokumentaristickou práci – zaznamenávání a uchovávání příběhů hrdinů pro další generace. Letos hledá Post Bellum partnera na sociální pomoc válečným veteránům 2. světové války a účastníkům 2. a 3. odboje: „Chceme najít zkušeného člověka, důvěryhodnou partu lidí, organizaci, občanský spolek, se kterými zorganizujeme rozličnou sociální případně zdravotnickou či jinou i věcnou pomoc. Naše sbírka se ohromně rozrostla a už loni jsme uvažovali, že částí vybraných peněz dáme na sociální služby nejstarším občanům, kteří se nasadili v boji za svobodu. Letos se do toho chceme konečně pustit,“ říká Mikuláš Kroupa. Případní zájemci pro partnerství s Pamětí národa pro tuto službu se mohou hlásit Paměti národa na mail: veterani@pametnaroda.cz se stručným max. třístránkovým konceptem projektu.
Komponovaný program v Kasárnách Karlín a divadelní představení dětí v ulicích
Tak jako každý rok, i letos pořádá Paměť národa v souvislosti se Dnem válečných veteránů menší akce pro veřejnost – výstavy, promítání v kinech či diskuse. V Praze se letos uskuteční akce v Kasárnách Karlín, a to v neděli 10. listopadu 2019. Jedná se o komponované setkání: tři komentované prohlídky v prostoru Kasáren Karlín, hodinovou přednášku Ondřeje Gelbiče o československých členech RAF, divadelní představení dětí z divadelních kroužků Paměti národa a závěrem krátké filmové promítání příběhů válečných veteránů z Paměti národa. Zájemci o další informace a červené kvítky mohou také ve dnech 8., 9. a 11. 11. přijít na nám. Republiky v Praze. Tam bude stánek Paměti národa, kde budou moci lidé přispět do sbírkové pokladničky a odnést si květ máku nebo zhlédnout videa s vyprávěním veteránů. Přímo na Den veteránů 11. listopadu kolem 16.30 se tam také odehrají krátké divadelní scénky dětí, které představí některé z veteránských příběhů, jež jsou zaznamenané v Paměti národa.
Sbírka Paměti národa ke Dni válečných veteránů v roce 2018:
- 363 sbírkových míst
- více než 200 dobrovolníků
- 37 520 rozdaných květů máku
- 1 290 406 Kč výtěžek ze sbírky
- ve všech 14 krajích ČR
……………………………………………………………………………………………………………………….
Co je a co dělá Paměť národa
Už bezmála 11 let realizuje Post Bellum spolu s partnery (Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů) neziskový dokumentaristický projekt Paměť národa.Ten sbírá autentické výpovědi pamětníků nacistického a komunistického režimu a je dnes největší veřejnosti přístupnou sbírkou těchto příběhů v Evropě. V databázi je přes 10 tis. jmen, téměř 74 tis. fotografií a skoro 33 tis. audio- a video klipů. Z Paměti národa tvoří lidé z Post Bellum televizní a rozhlasové dokumenty Příběhy 20. století, knihy, výstavy, články v médiích a na sociálních sítích, vzdělávací programy pro děti (projekt Příběhy našich sousedů, workshopy a další). Letos 17. listopadu budou uděleny 10. Ceny Paměti národa, tentokrát pěti statečným osobnostem z 5 postkomunistických zemí. A ve stejný den během odpoledne a večera se přímo na domech Národní třídy objeví ojedinělé projekce a světelné instalace nazvané „Paměť národa: 1989“. U příležitosti letošního výročí 30 let od pádu komunistického režimu iniciuje Paměť národa 17. 11. v 17.11 hod. zvonění zvonů po celé ČR a další oslavy ve 30 městech. Více na https://www.nezapomenme.cz/.
Proč vlčí máky?
Červený květ vlčího máku vyrůstal na hrobech vojáků, kteří padli v bojích 1. světové války. Květy spatřil vyrůstat z hrobů a zákopů na flanderských bojištích kanadský chirurg, podplukovník John McCrae, vojenský lékař. Protože ošetřoval mnoho zraněných. Mezi umírajícími byl i jeho nejbližší přítel. Lékař napsal rukou na kousek papíru báseň:
„Na polích ve Flandrech divoké máky rostou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde ležíme. Nahoře mezi červánky,
je možná slyšet zpívat skřivánky,
zde dole kanóny jen svojí píseň řvou…
Náš boj však zase jiní převezmou.
Do vašich rukou dáme my teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal,
že jsme tu padli zbytečně. Jen máky porostou
na polích flanderských.“
Lístek s verši John McCrae vytrousil z kapsy, zvedl jej důstojník a verše se mu zalíbily. Zaslal je do Anglie, kde je zveřejnili v časopise Punch a BBC. Báseň se proslavila. Vlčí mák se stal symbolem válečných veteránů a úcty k nim.
Proč je 11. listopad Den válečných veteránů
Dne 11. listopadu 1918 ve vlaku nedaleko francouzského města Compiègne byl příměřím ukončen do té doby nejkrvavější válečný konflikt, který přinesl utrpení a smrt milionů lidí. Datum konce první světové války se později stal památným Dnem veteránů a všech, kteří se v uniformě nebo civilu zapojili do boje za svobodu a demokracii. Tradice „vlčích máků“ se rozšířila především ve Velké Británii, USA a dále do dalších zemích. Komunistický režim v Československu o tuto tradici nestál. Oslavy veteránů spojil s devátým květnem, který označil za den konce 2. světové války, protože do Prahy vjely tanky Rudé armády. Dnes slavíme konec druhé světové války 8. května, kdy nacisté v Praze kapitulovali. K evropské oslavě válečných veteránů se republika připojila až v roce 2001, kdy byl 11. listopad i u nás ustanoven Dnem válečných veteránů. Tradice vlčích máků se pomalu dostává i k nám.
Děkujeme partnerům sbírky:
Síť prodejen Relay, La Gardére
Síť prodejen Tesco
Mediální partneři
Český rozhlas, hlavní mediální partner sbírky
Týdeník Echo a server echo24.cz
