Pět příběhů a pět písní v Národním divadle, vzpomínky a světla na Národní třídě

Společnost Post Bellum letos podesáté rozdala Ceny Paměti národa statečným lidem, kteří se postavili komunistické i nacistické totalitě. Před třiceti lety se zhroutila železná opona v celém sovětském bloku, a tak byly letošní ceny mezinárodní. Stříbrnou medaili se lvem dostala pětice laureátů z Maďarska, Polska, Německa, Slovenska a České republiky.

Cenu Paměti národa 2019 Post Bellum obdrželi maďarský politický vězeň László Regéczy-Nagy, jeden z lídrů polské Solidarity Władysław Frasyniuk, německý politický vězeň Dietrich Koch, přeživší holokaustu a účastnice Slovenského národního povstání herečka Dalma Špitzerová, a také Miroslav Hampl, jenž v 50. letech pomáhal vězňům v uranových dolech, a zato se stal později jedním z nich.

Někdejší předák hnutí Solidarita a politický vězeň Wladyslaw Frasyniuk varoval při přebírání ceny před populisty a návratem komunistů. Za maďarského laureáta přebrala ocenění dcera Enikő Regéczy-Nagy. Také Dietrich Koch byl oceněn v zastoupení – cenu převzal jeho bratr Eckhard, který se také zapojil do protikomunistického protestu. Na pódiu Národního divadla bratrovi poděkoval za to, že i během dlouhých výslechů východoněmecké tajné policie Stasi jeho, ani nikoho dalšího ze spolupracovníků neprozradil.

Ocenění pro Dalmu Špitzerovou, která se po válce stala se herečkou a po srpnu 1968 nemohla vystupovat kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací, převzal její vnuk Michael Szatmary. Posledním oceněným byl během večera Miroslav Hampl, který si ocenění převzal osobně i přes to, že si nedávno zlomil nohu. V padesátých letech pomáhal politickým vězňům v Jáchymově a jednomu z nich pomohl k útěku. Než ale za svobodou utekl sám, byl prozrazen a poslán do lágru.

Všichni ocenění dostali symbolický dárek – Studentský orchestr a sbor Paměti národa pod vedením Matěje Kroupy jim zahrál jejich oblíbenou píseň. Orchestr a sbor představili ve svém nastudování maďarskou skladbu „Toborzó“ (píseň zpíval barytonista a sólista opery ND Jiří Brückler), píseň „Busdriver“ pro Wladyslawa Frasyniuka zazpíval bluesman Matěj Ptaszek. Německý laureát Dietrich Koch si vybral skladbu „Die Gadanken sind frei“, kterou zazpívala Halka Třešňáková. Slovenskou lidovou píseň „Či shora či sdola“ pro Dalmu Špitzerovou zazpívala Katarína Máliková. Miroslav Hampl si jako svou oblíbenou skladbu zvolil Modlitbu pro Martu, kterou zazpívala houslistka a zpěvačka Nina Marinová (členka Studentského orchestru Paměti národa). Večerem provázel moderátor a novinář Martin Veselovský. Všichni vystupující účinkovali bez nároku na honorář.

„Děkuji všem, tento ročník Cen Paměti národa patřil mezi ty nejlepší – silné příběhy laureátů z pěti evropských zemí, skvělá hudba… Projekce a světelná instalace „Paměť národa: 1989″ na Národní třídě mne samotného až dojala a máme velkou radost, že ji vidělo tolik lidí. Výstava Střípky revoluce zaplavila sociální sítě, každý, kdo byl v Praze na Národní, se u panelů zastavoval, příběhy četl a přehrával ve svém telefonu. Slavilo se i ve 30 Městech Paměti národa, například už 16. listopadu v Hradci Králové nebo 20. listopadu v Brně. A 17. 11. v 17.11 hod. se rozezněly zvony stovek kostelů a radnic, ke zvonění Paměti národa a k připomínce svobody a všech, kteří za ni bojovali, se tak přidala doslova celá země,“ říká Mikuláš Kroupa, ředitel organizace Post Bellum a zakladatel Paměti národa.

Během stejného odpoledne a večera rozsvítily Národní třídu velkoformátové projekce a světelná instalace Paměť národa: 1989. Projekci uvedla Paměť národa ve spolupráci se společností 3dsense a spolkem Díky, že můžem. Na Národní třídě bylo využito 230 synchronizovaných světel s prostorovým hudebním doprovodem a pěti velkoformátovými projekcemi. Celá světelná instalace byla dlouhá 440 metrů. Na zaplněné Národní třídě proběhla v 17.00, 18.45 a 20.00 hodin. Kromě videa vzpomínek z Paměti národa, které se promítalo na pěti místech, byla ulice nasvícená barvami trikolory a na domy se promítaly vzkazy lidí – odpovědi na otázku „Co pro vás znamená svoboda“. Celý Festival svobody, jehož byly Ceny Paměti národa i projekce „Paměť národa: 1989“ součástí, navštívilo přes 200 tisíc lidí.