Komiksová kniha Totální nasazení má svou novou podobu. Těší nás, že po českém a německém vydání budou teď moci příběhy poznat i čtenáři v Rusku nebo ti u nás, kteří rusky čtou. Pojďte s námi knihu pokřtít: v úterý 10. prosince 2019 od 18 hod. v Domě národnostních menšin v Praze 2. Program večera je v českém jazyce, s tlumočením do ruštiny.
V komiksové knize Totální nasazení vyprávějí 3 scénáristé a 3 kreslíři 3 silné příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr. Na úterní křest přijdou dva ze scénáristů – Ondřej Nezbeda a Tomáš Hodan. A určitě vám knihu rádi podepíší. A přijdou i další lidé nejen z týmu Post Bellum, kteří se na vzniku knihy podíleli. Zastavte se, rádi vás uvidíme! Křest začíná v 18 hod. v Domě národnostních menšin (Vocelova 3, Praha 2).
Informace najdete také ve Facebookové události: Křest ruského vydání knihy Totální nasazení.
Děkujeme nadaci Připomínka, odpovědnost a budoucnost (EVZ Foundation) a Česko-německý fond budoucnosti / Deutsch-Tschechischer Zukunftsfonds bez nichž by kniha nevznikla.
Komiksová kniha Totální nasazení
Helena skončila za ostnatým drátem jako česká Židovka z Volyně. Podařilo se jí uprchnout a poté byla spojkou partyzánů.
kresba: Karel Osoha, scénář: Ondřej Nezbeda
Jarmila se k práci pro nacisty přihlásila dobrovolně. Spolupracovala s odbojem, a tak doufala, že se tam ukryje před gestapem.
kresba: Tomáš Kučerovský, scénář: Tomáš Hodan
Franciska se narodila polské matce a českému otci, kteří se do sebe zamilovali během nuceného nasazení v továrně Schlutup na letecké součástky.
kresba: Petra Josefina Stibitzová, scénář: Petra Soukupová
Kniha je k dostání v českém jazyce u dobrých knihkupců nebo na: http://eshop.pametnaroda.cz/obchod/totalni-nasazeni/
Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí. Tři příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr. Franciska se během nuceného nasazení narodila. Její polská matka a český otec se do sebe zamilovali na tom nejpodivnějším místě — v továrně na munici, kde byli oba nuceně nasazeni. Jarmila se chtěla otrocké práci pro nacistickou říši vyhnout, ale nakonec do Německa odjela, aby se v táboře Sackisch skryla před gestapem. Spolupracovala totiž jako spojka s odbojovou skupinou, kterou nacisté odhalili. A Helena musela na otrocké práce nastoupit poté, co ji s rodiči, sourozenci a babičkou uvěznili v židovském ghettu ve volyňském Ostrožci. Z rodiny přežila jediná.Kniha ale nevypráví jen o ubíjejících dnech, které tyto ženy a jejich rodiny trávily v továrnách, na polích pod dohledem strážných. Vypráví i o tom, co jim válka vzala, s jakými vzpomínkami a s jakou bolestí je vrhla zpět do světa. A spolu s nimi zhruba dalších 400 až 450 tisíc Čechů, českých Židů a Romů, kteří museli odjet do nacistické říše jako levná pracovní síla a jako vězni zajateckých a koncentračních táborů.
