Děkujeme všem, kteří nás v roce 2019 podporovali a podporují i dál. Díky vám se stále můžeme věnovat třem hlavním pilířům naší práce – dokumentaristice, vzdělávání a vyprávění příběhů veřejnosti. Jak jsme si vedli v roce 2019?
Loni jsme natočili téměř tisícovku nových svědectví, vznikla pobočka Paměti národa v jižních Čechách, vzdělávacím programem Příběhy našich sousedů prošly přes tři tisíce dětí, realizovali jsme 382 interaktivních workshopů, 69 výstav a instalací, uspořádali velký koncert ve vyprodaném Foru Karlín, předávali jsme 10. a mezinárodní Ceny Paměti národa, rozsvítili Národní třídu, v Magazínu Paměti národa přibylo 137 nových článků a 7 speciálů. A je toho ještě mnohem více, podívejte se…
Nejpodstatnější částí naší práce je stále dokumentaristika – zaznamenávání a uchovávání osudů na veřejně přístupném portálu Paměť národa, který je největší pamětnickou sbírkou v Evropě. Díky podpoře členů Klubu přátel Paměti národa a dalších dárců jsme mohli v minulém roce pro Paměť národa natočit 977 pamětníků (o tři stovky více než loni). Čistě statisticky natáčíme tedy zhruba 2,5 svědectví denně. V regionálních audiovizuálních studiích Paměti národa vzniklo v roce 2019 celkem 406 rozhovorů, v pražském studiu (a když s ním kolegové vyjeli do zahraničí) se natočilo 307 lidí, slovenští kolegové loni vyzpovídali 100 pamětníků. Kromě video-rozhovorů vznikají samozřejmě stále i audio-nahrávky. Naši dokumentaristé takto zaznamenali 164 osudů.
V Paměti národa je nyní uloženo 10 481 pamětnických vyprávění (za rok 2019 přibylo 1589 svědectví). Publikováno je nyní 5096 osudů. Ty příběhy, které zatím nejsou veřejně publikované, jsou v různé fázi rozpracování – editují se, překládají, pracují na nich korektoři, dohledáváme k nim informace v archivech, apod. A na Paměť národa jsme kromě celých nahrávek a textů uložili také 4841 nových fotografií a 5491 audio a video-klipů. Těší nás, že svůj vlastní „badatelský“ účet má na portálu Paměť národa už téměř deset tisíc lidí – přesně 9952. V loňském roce přibyl rekordní počet těchto uživatelů: 1670.
Ale Paměť národa se rozrůstá nejen svými novými publikovanými příběhy, ale také co do počtu spolupracovníků a poboček. Kromě už existujících kanceláří v Plzeňském kraji, východních Čechách, na střední Moravě a v Jihomoravském kraji přibyla v lednu 2019 také Paměť národa Jihočeský kraj v Českých Budějovicích. Díky kolegům na pobočkách můžeme lépe natáčet regionální pamětníky, realizovat víc vzdělávacích projektů nebo výstav šitých přímo na míru daným místům. Přehled toho, co kolegové v krajích loni realizovali, najdete brzy v dalším článku na našem webu.
Vzdělávání – 3000 dětí a téměř 500 škol v „PNS“
Příběhy našich sousedů (PNS) – tak se jmenuje největší vzdělávací program Post Bellum. Děti z osmých a devátých tříd základních škol a tercií a kvart víceletých gymnázií se v něm učí, jak vyzpovídat pamětníka, natočit vzpomínky, hledat informace v archivech a vytvořit rozhlasovou, televizní nebo psanou reportáž či dokument. V roce 2019 prošlo projektem přes 3000 dětí (přesně 3081), zapojilo se 487 škol napříč celou Českou republikou a v nich 567 učitelů pomáhalo 718 žákovským týmům. Projekt můžete sledovat na jeho webu nebo Facebookové stránce. V roce 2019 jsme také publikovali menší průzkum, který měřil dopady Příběhů našich sousedů. Statistiky i grafy najdete v článku na našem webu, zde.
Loni jsme také k 30. výročí svobody uvedli nové Kino Příběhy 20. století s názvem „Čtyři příběhy revoluce“. Promítání příběhů z Paměti národa, které doprovází komentář a diskuse uvedli naši lektoři a dokumentaristé po celé ČR více než stokrát.
Workshopy – když žáci, studenti i dospělí příběhy zažijí
Stále důležitější součástí našich vzdělávacích aktivit jsou interaktivní workshopy pro studenty základních i středních škol a pro dospělé. Loni jsme jich uvedli celkem 382 (oproti loňským dvěma stovkám). Účastníci se při nich seznamují nejen s historickými reáliemi a událostmi minulého století, ale jsou také vedeni k hlubšímu zamyšlení se nad jejich příčinami a následky. Děti a dospívající (ale i dospělí, třeba na firemním teambuildingu) mohou během workshopu projít některým ze zlomových okamžiků 20. století „na vlastní kůži“.
Nejčastěji uváděným byl v roce 2019 workshop „Zítra celá země“, který jsme připravili nově k sametové revoluci. Hned druhým nejčastěji uváděným workshopem je „Den, kdy se mlčelo“, který účastníky přenese na vesnici během období kolektivizace.
Vyprávíme dál – skrze výstavy, články, film, akce pro veřejnost
Paměť národa není jen o tom, že příběhy zaznamenáváme a uchováváme pro budoucí generace. Není to neživý archiv. Příběhy vyprávíme dál různými cestami – skrze sociální sítě (Facebook, Instagram, Twitter Paměti národa), články v médiích, na výstavách, v publikacích, ve dokumentech a nebo při veřejných debatách.
V loňském roce jsme po celé ČR realizovali celkem 69 výstav a instalací. Byla mezi nimi např. multimediální výstava Brno osvobozené!?, výstava „Když padla železná opona“, instalovaná postupně na pěti místech západních Čech i v Německu, „Nejsme tu sami“ umístěná na návěsu kamionu, které se věnovala příběhům lidí z národnostních menšin a instalovali jsme ji v Praze a v Brně, řada výstav v rámci projektu Příběhy našich sousedů nebo ojedinělá výstava „Střípky revoluce“ s prvky rozšířené reality. Realizovali jsme ji v Praze na Jungmannově náměstí a 17. 11. na Národní třídě, ale i na dvou stovkách škol po celé ČR. Na výstavě jsme v rámci Festivalu svobody na školách spolupracovali s organizací Nerudný fest a spolkem Díky, že můžem.
Největším projektem roku 2019, který slučoval všechny naše hlavní aktivity v celé ČR bylo „Nezapomeňme“, v němž jsme spolupracovali se 30 Městy Paměti národa (v souhrnu jich nakonec bylo osmatřicet). Nešlo jen o krátkodobé oslavy 30 let naší svobody, každé město se zavázalo natáčet svědectví pro Paměť národa. Celkově jsme v rámci „Nezapomeňme“ natočili 118 nových pamětníků. Z těchto natáčení vzniklo ve spolupráci se zapojenými městy 17 krátkých filmových dokumentů (jeden z nich, natočený ve spolupráci s Pardubickým krajem a městem Pardubice, můžete shlédnout zde). V pěti městech podpořily radnice vzdělávací projekt Příběhy našich sousedů. V rámci „Nezapomeňme“ také vznikla řada venkovních výstav, jen v Praze a ve městech, kde má Paměť národa pobočky jsme realizovali 14 venkovních výstav. Zbylé výstavy organizovala města sama. Kromě expozic se ve městech uskutečnily také desítky diskusí nebo promítání.
Kromě „Nezapomeňme“ jsme Paměť národa a příběhy, které obsahuje přibližovali veřejnosti i prostřednictvím velkých akcí, které mají přesah po celé ČR. Na jaře to byl květnový Běh pro Paměť národa, který se uskutečnil už na deseti místech a lidé se v kategorii „běžím kdekoli“ zapojili po celém světě. „Za všechny, kteří to nevzdali“ s námi běželo 2740 lidí, díky kterým jsme na startovném vybrali přes 920 000 korun na další nahrávání osudů pro Paměť národa. Děkujeme. Stejně tak jako běh, byl i vyprodaný Koncert pro Paměť národa uspořádaný 28. října ve Foru Karlín benefiční akcí. Děkujeme všem třem tisícům lidí, kteří přišli a podpořili nás, i všem umělcům, kteří vystupovali bez nároku na honorář. Moc si podpory vážíme. Jsme rádi, že koncert stal skvělou a důstojnou oslavou státního svátku. Na rozdíl od jiných oslav…
Od 1. – 14.11. 2019 jsme uspořádali další veřejnou sbírku ke Dni válečných veteránů. Sbírku už tradičně doplňovaly menší či větší akce pro veřejnost – diskuse, promítání a výstavy. Velké díky patří všem 620 zapojeným dobrovolníkům, 850 sbírkovým místům a 233 městům a obcím. A těm, kteří si spolu s námi připnuli na klopu červný květ máku a vyjádřili tak úctu všem, kteří bojovali a bojují za naši svobodu. Letošní výtěžek ze sbírky činil 1 732 638 korun, všem moc děkujeme! Největší část využijeme opět na natáčení příběhů hrdinů pro Paměť národa, ale poprvé i určitou část výtěžku ze sbírky věnujeme přímo na sociální či zdravotní pomoc válečným veteránům a účastníkům 2. a 3. odboje. O detailech budeme informovat.
A 17. listopadu jsme už podesáté předávali ocenění výjimečným osobnostem na Cenách Paměti národa, tradičně v Národním divadle v Praze, v přímém přenosu České a Slovenské televize a Českého rozhlasu Plus. Ceny byly tentokrát mezinárodní – ocenili jsme pět statečných lidí z pěti postkomunistických zemí: Polska, Maďarska, Německa, Slovenska a České republiky.
Filmové dokumenty i projekce
Kromě sociálních sítí nebo výstav vyprávíme příběhy z Paměti národa také prostřednictvím dokumentů, filmů či projekcí. O filmech, natočených v rámci „Nezapomeňme“ už byla řeč výše. Máme radost, že jsme loni měli možnost vyprávět Příběhy 20. století kromě rozhlasových vln také v České televizi. Na programu ČT2 běžel během podzimu druhý dokumentární cyklus TV Příběhů 20. století. Šestnáct nových filmů se tentokrát věnovalo dramatickým osudům a příběhům, které poznamenal převrat v roce 1989. Na cyklu se autorsky podíleli kolegové z Paměti národa s naši další spolupracovníci: scénárista Adam Drda, jako jeden z režisérů šéf audio-vizuálního oddělení Paměti národa Viktor Portel a dále režiséři Robin Kvapil, Radim Špaček a Ivo Bystřičan. Všechny díly dokumentárního cyklu lze najít v iVysílání České televize a na webu pořadu.
K výročí 30 let svobodného skautingu jsme také v roce 2019 spolu se Skautským institutem spolupracovali na dokumentárním filmu Hledání lilie (režíroval Viktor Portel). A kolegové se autorsky a produkčně podíleli i na tvorbě animovaného dokumentu Sousedi – příběh Rudolf Bělohoubka, který oživuje jeden ze silných příběhů z Paměti národa a byl uveden na MFDF Jihlava.
Ojedinělým způsobem vyprávění byly i projekce „Paměť národa: 1989“, které jsme vytvořili ke kulatému výročí sametové revoluce a promítali přímo 17. listopadu na Národní třídě v Praze, kde je zhlédly desítky tisíc lidí, a 20. listopadu také v Brně během součástí oslav 30 let svobody. Vytvořili jsme je ve spolupráci se společností 3dsense a spolkem Díky, že můžem, jimž děkujeme za spolupráci!
Články a publikace
Jedinečným místem, kde zaznamenané příběhy vyprávíme je Magazín Paměti národa – který najdete na tomto linku: https://www.pametnaroda.cz/cs/magazine a je veřejně a zdarma dostupný všem, stejně tak jako archiv samotný. V roce 2019 jsme v Magazínu Paměti národa publikovali 137 článků (72 příběhů a 65 výročí) a 7 speciálů k důležitějším událostem či výročím (např. k Sametové revoluci, potlačení srpnových demonstrací v roce 1969 nebo německé okupaci a vyhlášení protektorátu v roce 1939).
Autorsky úzce spolupracujeme především se serverem Aktuálně.cz, kde jsme během roku publikovali několik seriálů (např. Tváře vzdoru či Příběhy normalizace) a s Deníkem (v tištěné i on-line podobě), kde od jara 2019 každý týden vychází příběh z Paměti národa. A měli jsme velkou radost také ze speciální přílohy Deníku „Nezapomeňme“, která vyšla těsně před listopadovým výročím ve všech krajích a v níž mohli čtenáři najít regionální příběhy z Paměti národa, informace o našich pobočkách i přehled akcí, které se v místě děly. Mediálně jsme spolupracovali také s Polským institutem, pro který jsme připravili sérii článků na Aktuálně.cz (např. zde).
A příběhy žijí dál také v publikacích a knihách. Loni jsme pokřtili ruské vydání knihy Totální nasazení a rozšířili a nově jsme vydali publikaci Nejsme tu sami, která doprovázela stejnojmennou výstavu.
Divadlo v mezinárodním i pražském rozměru
V září 2019 jsme (prozatím) v Praze začali s Divadelními kroužky Paměti národa. Děti a mladí lidé ve věku 10 – 18 let poznávají naši moderní historii nepřímo a metodami, které je baví – skrze divadelní prostředky a skutečné příběhy, které se odehrály v bezprostředním okolí divadel, v nichž zkouší. Kroužky úspěšně pokračují i v jarním semestru 2020 a kromě Prahy už pro další školní rok uvažujeme nad dalšími místy.
Divadelní kroužky navázaly nejen na naše vzdělávací aktivity, ale především na jeden z loňských mezinárodních projektů. Ve spolupráci s nizozemskou divadelní skupinou Theater Na de Dam jsme loni k Mezinárodnímu dni památky obětí holokaustu vytvořili představení Paměť jsme my. V něm děti pod vedením režisérky Tamary Pomoriški divadelními prostředky ztvárnily příběhy holokaustu z Paměti národa. Premiéra byla 27. ledna 2019 na Masarykově nádraží v Praze. Praha se tedy připojila k dalším evropským metropolím, které si připomněly Mezinárodní den památky obětí holokaustu divadelními prostředky.
Mezinárodní spolupráce
I divadelní spolupráce potvrzuje to, co je platné od začátku našeho fungování – Paměť národa je mezinárodním projektem. A jsme moc rádi, že i tenhle náš rozměr každý rok roste.
Natáčíme pamětníky ze zahraničí, jejichž vzpomínky se dotýkají těch událostí 20. století, které jsou spojeny s Českou republikou/ Československem. A v rámci mezinárodní spolupráce jsme se i v loňském roce jsme se věnovali také projektům, kde jsme školili ty, kteří dnes sami čelili diktatuře a omezování svobody – např. dokumentaristy z Barmy či Kuby.
Ve spolupráci s Florida International University jsme už třetím rokem pokračovali ve společné práci na projektu Paměť kubánského národa, jehož cílem je zdokumentovat životní příběhy kubánských disidentů a aktivistů. V roce 2019 bylo zdokumentováno celkem 36 těchto svědectví, a to už proškolenými kubánskými dokumentaristy.
Projekt Paměť Barmy/Myanmaru 2019 měl za cíl podpořit demokratizaci Barmy/Myanmaru prostřednictvím svědectví klíčových pamětníků, kteří osobně zažili časy represe nejen jako političtí vězni. Svědectví byla zařazena do archivu Paměti národa, aby budoucí generace dokázaly lépe pochopit dané události.
Především k prohloubení znalostí české i německé veřejnosti o souvislostech odsunu sudetských Němců z území dnešní České republiky vedl projekt nazvaný Odsunutá paměť (Das vertriebene Gedächtnis/The Removed Memory). Pro Paměť národa jsme zaznamenali deset životních osudů deseti pamětníků německé národnosti odsunutých po druhé světové válce z Československa. Podobně v projektu Odsunutá Paměť Šumavy (Das vertriebene Gedächtnis des Böhmerwaldes) jsme natočili dalších šestnáct pamětníků.
Na podzim 2019 jsme realizovali také originální projekt Trabi 1989 – připomínka exodu východních Němců přes Prahu. Instalaci deseti vozů značky Trabant na svahu Petřína, z nichž na návštěvníky promlouvali pamětníci exodu občanů NDR přes Prahu v roce 1989, jsme vytvořili společně se společností Signal Productions v rámci letošního říjnového festivalu Signal. Tři uprchlíci z NDR (disident, hudebník a dítě) a dva českoslovenští občané (popelář a mluvčí vlády) se podělili o své vzpomínky na léto a podzim roku 1989.
To vše by nebylo možné bez členů Klubu přátel Paměti národa a našich dalších podporovatelů. Děkujeme vám.
Pokud se chcete připojit a podpořit naši práci, možnosti najdete na tomto webu: podporte.pametnaroda.cz.
