Paměť národa dočasně uzavřela svá studia, o to víc se teď zaměřuje na pomoc lidem, kteří dokumentaristům svěřili svůj příběh. Centrum pomoci Paměti národa opět zajišťuje pamětníkům nákupy potravin, vyzvedávání léků a nabízí pravidelné povídání po telefonu. Navazuje tím na jarní aktivity, kdy kontaktovalo 5 000 seniorů a stovkám z nich poskytlo pomoc. Právě na sociální pomoc hrdinům 20. století bude věnován i výtěžek připravované sbírky na Den válečných veteránů.
Dokumentaristé a novináři Post Bellum dnes pravidelně přinášejí inspirativní příběhy v Magazínu Paměti národa, kde od začátku roku vyšlo více jak 180 článků. Pět výjimečných lidí, kteří nám svojí odvahou, houževnatostí a ochotou pomáhat, mohou být v dnešních časech inspirací, představí 17. listopadu Ceny Paměti národa, které bude vysílat ČT 2 od 20 hodin. Na stejný den se také připravuje online výstava o studentech, kteří tvořili dějiny.
Archiv Paměť národa buduje neziskové organizace Post Bellum spolu s partnery z Českého rozhlasu a Ústavu pro studium totalitních režimů a shromažďují v ní svědectví pamětníků významných momentů moderních dějin. „‚Cti otce svého a matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi,‘ říká se v Desateru, které je pevnou součástí naší kultury. V přeneseném slova smyslu a v širším společenském významu představují naše rodiče všichni ti, kteří se postavili totalitním režimům 20. století. Jsou to rodiče naší liberální demokracie,“ říká zakladatel sbírky Mikuláš Kroupa. „Starejme se o ně, protože dnes patří mezi ty nejohroženější a potřebují naši pomoc. Dejme jim najevo, že na ně svět nezapomněl a přitom naslouchejme jejich vyprávění. Svými příběhy nás učí milovat odvahu, statečnost, obětavost, naši zem i svobodu, za kterou bojovali. V mnohém nás jejich příběhy mohou posílit a pomoct nám překonat dnešní krize,“ dodává Kroupa.
Dokumentaristé z Paměti národa také pokračují v omezených podmínkách ve svých tradičních aktivitách – začínají opět natáčet na „dokumentaristické kufry“, které umožňují vést rozhovory s lidmi z bezpečí jejich domova. Přes počítače přednáší ve školách, pořádají workshopy, vysílají takzvané Kino Příběhy 20. století a pomáhají učitelům s výukou dějepisu. Připravují se také Instituty Paměti národa, kde se budou moci lidé setkávat nad svědectvím o 20. století.
Níže jsou v krátkosti představeny hlavní aktivity Paměť národa:
Paměť národa se opět naplno věnuje pomoci lidem, kteří jí svěřili svůj příběh
V době, kdy se zpřísňují opatření a roste počet nakažených, Paměť národa opět naplno pomáhá těm nejpotřebnějším – starým lidem, jejichž příběhy natočila pro svoji online sbírku. Mezi nimi jsou lidé, kteří přežili holokaust, bojovali za naší svobody na frontách nebo je nespravedlivě odsoudili do vězení. Tito lidé teď potřebují nosit nákupy, vyzvedávat léky nebo si jen chtějí popovídat. Právě takové služby Centrum pomoci nabízí.
Centrum pomoci Paměti národa funguje od března letošního roku, kdy s jarní vlnou nákazy začali pracovníci a dobrovolníci Paměti národa nabízet pomoc svým pamětníkům. Tak říkají lidem, jež jim vyprávěli svůj příběh. Během jara oslovili 5 tisíc starých lidí s nabídkou pomoci, s 3 tisíci z nich mluvili po telefonu. Stovkám z nich nakoupili, vyzvedli léky nebo jim přivezli roušky a dezinfekci.
Sbírka na Den veteránů bude věnována pomoci nejpotřebnějším
U příležitosti mezinárodního Dne válečných veteránů 11. listopadu poděkujeme a vzdáme úctu vojákům i odbojářům, všem statečným lidem, kteří se zasloužili o svobodu a demokracii. Nyní, v době karantény, jsou právě oni ti nejvíce zranitelní.
Sbírka, jejímž tradičním symbolem je červený květ vlčího máku, se koná od 1. do 30. listopadu, a to především online. Za každý příspěvek pak organizátoři sbírky zapíchnou symbolický květ na záhonu na náměstí Republiky v Praze a také na veřejných prostranstvích v dalších krajských městech. Výtěžek bude věnován na sociální pomoc hrdinům 20. století v rámci aktivit Centra pomoci Paměti národa.
Oslavy na Den studenstva: 17. listopad nabídne inspirativní příběhy plné odvahy a ochoty pomáhat
Den studentstva si bude možné připomenout s Pamětí národa tradičně při sledování Cen Paměti národa. Letos bude během slavnostního večera, který vysílá 17. listopadu od 20 hodin ČT 2, oceněna zdravotní sestra z Terezína, dva političtí vězni, zachránkyně dětí ze slovenského Údolí smrti a žena, která tajně vedla seznamy zavražděných Židů, aby po válce mohly být oběti nacismu identifikovány. Ocenění nám svou silou a péčí o druhé mohou být v dnešních časech inspirací. 17. listopadu zahájí Post Bellum také online aukci, kde bude možné podpořit aktivity Paměti národa, včetně centra pomoci, nákupem díla významných českých autorů.
Instituty Paměti národa: Jen krok od představení Institutů Paměti národa
Před druhou vlnou pandemie stála Paměť národa před představením Institutů Paměti národa. S použitím moderních audiovizuálních technologií plánuje přiblížit naše moderní dějiny v kulturních centrech napříč republikou, kde se budou moci lidé setkávat nad svědectvím o 20. století. Začíná se v Brně, Pardubicích, Olomouci a Zlíně. Jádrem budou multimediální expozice, které odvyprávějí příběhy velkých i malých moderních dějin. Ve vzdělávacím centru Institutu pak žáci a studenti získají širší kontext nekončícího zápasu o demokracii. Dokumentační středisko bude pokračovat v zaznamenávání dalších svědectví, kromě toho budou Instituty pravidelně pořádat různá setkání a diskuse na aktuální témata. Instituty by měly být živými domy, kde se budou potkávat generace. V současnosti pracuje tým Paměti národa na přípravě expozic a po skončení nouzového stavu nechá do prvních nově připravovaných prostor nahlédnout veřejnost.
