Viktor Fajnberg je jedním z účastníků dnes už ikonické demonstrace proti okupaci Československa v roce 1968.
Češi nyní mohou podpořit dokončení dokumentu o tomto nezlomném bojovníkovi za lidská práva, a to na portálu Darujme.cz. Jeho životní osudy, neochvějné přesvědčení o nutnosti hájit svobodu a práva těch, jejichž hlas není slyšet, zachytili na kameru Kirill a Ksenia Sacharnovi. Tito dokumentaristé již vytvořili portrét další účastnice demonstrace Natálie Gorbaněvské. Jejich dokumentární film Pět minut svobody věnovaný právě srpnové demonstraci a jejímu odkazu, znají diváci z České televize.
Fajnbergovy vzpomínky, postřehy a komentáře zasazené do kontextu unikátních archivních záběrů nebo rozhovorů dalších svědků jeho životních osudů, tak zůstanou zachovány a zprostředkují divákům současným i budoucím tuto osobnost, která má nepochybně místo v historii naší země.
„Cením si toho, že pouto, které mezi námi a občany Československa tenkrát vzniklo, přetrvalo dodnes a dokonce přerostlo v přátelství, které se stále upevňuje,“ řekl v jednom z rozhovorů Viktor Fajnberg.
To nyní můžeme ztvrdit podporou dokumentaristů, kteří se rozhodli zachytit osudy této pozoruhodné osobnosti. Sbírka Viktor Fajnber: Acharaj! Za mnou! Tak může napomoci, aby byl dokumentární film dokončen a příští rok jsme jej mohli na oslavu Fajnberových devadesátých narozenin vidět i v Praze.
Dnes už z osmi lidí, kteří 25. srpna 1968 přišli na Rudé náměstí vyjádřit svůj nesouhlas s okupací, žijí pouze tři. Jména účastníků demonstrace dlouhá léta nebyla většině Čechů známá. Po roce 1989 však Československo nebo Českou republiku navštívili Larisa Bogoraz, Konstantin Babickij, Vladimir Dremljuga, Pavel Litvinov, Natálie Gorbaněvská a před dvěma lety i Taťána Bajeva. Vadim Delone zemřel v roce 1983 a zemi, na jejíž obranu vystoupil, nikdy nenavštívil. Všem účastníkům demonstrace bylo v roce 1990 uděleno čestné občanství hlavního města Prahy. Viktor Fajnberg do České republiky přijíždí opakovaně, Češi tak měli příležitost přímo jej vidět v nejrůznějších debatách i neformálních setkáních. Dodnes nepřestává sledovat dění v naší zemi, stále je v kontaktu s českými přáteli.
Život Viktora Fajnberga je život neúnavného bojovníka za svobodu, který na své disidentské aktivity v Sovětském svazu, po několikaletém věznění v psychiatrických léčebnách, navázal i v emigraci, kde bojoval za propuštění dalších politických vězňů i práva utiskovaných menšin. Narozen na Ukrajině, prožil dospívání a mládí v sovětském režimu, v sedmdesátých letech emigroval nejprve do Velké Británie, později se přestěhoval do Francie, kde nyní žije. Hluboký vztah má k Izraeli, který považuje za svoji druhou vlast.
