V neděli 27. června pořádá Paměť národa v Praze a Brně pietní shromáždění a protestní průvod u příležitosti Dne obětí komunistického režimu a výročí popravy Milady Horákové. Paměť národa vyzývá občany, aby se v neděli 27. 6. v 18 hodin shromáždili u Pomníku obětem komunismu pod Petřínem na Újezdě v Praze a společně pak prošli Prahou k sídlu KSČM, kde zazní jména všech 249 popravených za komunismu.
„Slušný člověk nemlčí k drzostem. Myslím si, že sprostoty bývalých fízlů, politických gaunerů a vyděračů z komunistické strany vyznávající marxisticko-leninskou utopii zákonitě vedoucí k zotročení člověka, bylo už dost. Tento den, kdy si připomínáme vraždu Milady Horákové, jim připomeneme, za co se mají stydět,“ vysvětluje Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum, zakladatel Paměti národa. Reaguje na slova předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, který při zahájení předvolební kampaně prohlásil, že se komunisté nestydí za svou minulost. Protestní shromáždění a průvody v Praze a Brně mají poukázat na zločinnou komunistickou minulost, od které se KSČM dostatečně nedistancovala. Naopak udržuje ve straně „tvrdé“ stalinistické jádro.
V Praze se shromáždění uskuteční od 18 hodin pod Petřínem. Organizátoři věří, že díky podpoře Milionu chvilek přijdou minimálně stovky lidí. U Pomníku obětem komunismu vystoupí s krátkými projevy např. kněz Ladislav Heryán, někdejší politický vězeň 50. let, skaut Jiří Lukšíček, filozof Daniel Kroupa a další.
Od Petřína se průvod s transparenty kolem 18:30 hod. vydá ulicemi Národní a 28. října, přes Václavské náměstí až k sídlu KSČM v ulici Politických vězňů. Zde z podia zazní z úst oslovených osobností jména všech 249 obětí komunistického režimu.
V Brně je místem setkání náměstí Svobody u orloje. V 17:30 hodin se odtud vydá průvod na Jakubské náměstí, kde zazní projevy. Svoji účast na shromážděních, které pořádá Post Bellum s podporou spolků Milion chvilek pro demokracii a Společně Brno, přislíbila mimo jiných někdejší politická vězeňkyně, laureátka Ceny Paměti národa paní Milena Blatná, předsedkyně brněnské pobočky Konfederace politických vězňů.
Organizátoři sepsali k 27. červnu Dni památky obětí komunistického režimu protestní prohlášení s názvem „Styďte se“, kterou šíří na sociálních sítích.
Ano, vy komunisté, styďte se za to, že se s Ano, vy komunisté, styďte se za to, že se stále hlásíte ke svým předchůdcům, jejichž režim v Československu má na svědomí 248 justičních vražd, asi 8000 zemřelých během nespravedlivého věznění, 450 osob zmrzačených a zabitých na hraničních drátech železné opony. Přes 250 tisíc lidí totalitní režim z politických důvodů uvěznil na roky do pracovních táborů. Bez milosrdenství se dopouštěl hrůzných zločinů na životech a majetku nevinných lidí. Selské rodiny, které po generace kultivovaly českou krajinu, živnostníky a podnikatele ožebračil o vydřený, spravedlivě nabytý majetek, ve věznicích a táborech umučil tisíce intelektuálů, umělců, duchovních a další. Kulturní a materiální hodnoty po staletí budované českou společností vláda jedné strany vyvrátila, zničila nebo nechala zpustnout. Režim pronásledoval nejen své odpůrce, ale i ty, kteří pro něj nedostatečně nahlas projevovali nadšení, a nakonec i své vlastní vůdce. Komunistický režim je i podle zákona v ČR zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný.
Soudruzi! Máte se za co stydět!
Stydět by se měli dnes i všichni ti, kteří s komunisty přímo či nepřímo vládnou nebo s nimi uzavírají dohody.
Stydět by se měli také ti, kteří relativizují komunistické zločiny a zlehčují dobu nesvobody nepodloženými frázemi o údajné dohodě mocenských elit s širokou veřejností na základě nějakého dialogu, který zajistil stabilitu a tzv. „klid na práci“.
Ale stydět bychom se měli i my, protože statisícům spoluobčanů nedokážeme přesvědčivě vysvětlit, že zločinem na svobodě vlastní i druhých je volit politické strany a osobnosti, které tuto zemi orientují na Východ s obdivem k tamním nedemokratickým režimům a diktátorům.
My, generace narozená do svobody, máme díky Paměti národa k dispozici tisíce svědectví lidí, kteří zažili nacismus a komunismus ve 20. století. Naším úkolem je tyto příběhy předávat z generace na generaci, abychom nezapomněli, jakou cenu naše svoboda má.
tále hlásíte ke svým předchůdcům, jejichž režim v Československu má na svědomí 248 justičních vražd, asi 8000 zemřelých během nespravedlivého věznění, 450 osob zmrzačených a zabitých na hraničních drátech železné opony. Přes 250 tisíc lidí totalitní režim z politických důvodů uvěznil na roky do pracovních táborů. Bez milosrdenství se dopouštěl hrůzných zločinů na životech a majetku nevinných lidí. Selské rodiny, které po generace kultivovaly českou krajinu, živnostníky a podnikatele ožebračil o vydřený, spravedlivě nabytý majetek, ve věznicích a táborech umučil tisíce intelektuálů, umělců, duchovních a další. Kulturní a materiální hodnoty po staletí budované českou společností vláda jedné strany vyvrátila, zničila nebo nechala zpustnout. Režim pronásledoval nejen své odpůrce, ale i ty, kteří pro něj nedostatečně nahlas projevovali nadšení, a nakonec i své vlastní vůdce. Komunistický režim je i podle zákona v ČR zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný.
Soudruzi! Máte se za co stydět!
Stydět by se měli dnes i všichni ti, kteří s komunisty přímo či nepřímo vládnou nebo s nimi uzavírají dohody.
Stydět by se měli také ti, kteří relativizují komunistické zločiny a zlehčují dobu nesvobody nepodloženými frázemi o údajné dohodě mocenských elit s širokou veřejností na základě nějakého dialogu, který zajistil stabilitu a tzv. „klid na práci“.
Ale stydět bychom se měli i my, protože statisícům spoluobčanů nedokážeme přesvědčivě vysvětlit, že zločinem na svobodě vlastní i druhých je volit politické strany a osobnosti, které tuto zemi orientují na Východ s obdivem k tamním nedemokratickým režimům a diktátorům.
My, generace žijící ve svobodě, máme díky Paměti národa k dispozici tisíce svědectví lidí, kteří zažili nacismus a komunismus ve 20. století. Naším úkolem je tyto příběhy předávat z generace na generaci, abychom nezapomněli, jakou cenu naše svoboda má.
Dokumentaristé z Post Bellum od roku 2001 natáčí životní příběhy pamětníků totalit 20. století a zveřejňují je v archivu Paměť národa. Mluvili s 528 politickými vězni z 50. let a jejich blízkými příbuznými, natočili 273 svědků církevních perzekucí, 113 vzpomínajících na gulag, 120 lidí pamětníků vězení po roce 1968. Post Bellum hledá stále nové způsoby, jak zkušenost s totalitami předat hlavně mladší generaci a jak příběhy 20. století vyprávět. Nově připravují moderní expozice v Institutech Paměti národa, které by do budoucna měly sídlit ve všech krajských městech.
