Divadelní představení Paměť jsme my, které má premiéru na Mezinárodní den památky holokaustu (27. ledna 2022), upozorní na události heydrichiády, a to formou oživlých příběhů. Skupina jedenácti mladých herců z projektu Divadla Paměti národa připomene přímo v prostorách chrámu sv. Cyrila a Metoděje statečnost lidí, kteří tu poskytli zázemí parašutistům a oživí příběhy těch, které události po atentátu na říšského protektora osudově poznamenaly.
Letos byl projekt zahájen 4. prosince, a to rovnou společnou návštěvou Památníku heydrichiády a prostor chrámu. Scénář k představení vzniká na základě přímého vyprávění pamětníků, což pro mladé účastníky znamená jedinečnou příležitost s těmito lidmi mluvit.
K setkání účastníků s pamětníky došlo dne 11. prosince. Přímo v místě bydliště v Lidicích navštívily dvě účastnice Jaroslavu Skleničkovou (1926), která se v Lidicích narodila a ve věku 16 let byla společně s matkou a starší sestrou deportována do koncentračního tábora Ravensbrück. „Slovo Lidice jako takové ve mně vyvolává nesmírný smutek a úzkost. Z dnešního vyprávění ale zněl obrovský nadhled a paní Skleničková většinu času vyplnila vtipnými příhodami. Je to asi i tím, že byly s maminkou a se sestrou jedny z mála, které se vrátily téměř všechny domů (i když je ztráta otce, vesnice a mnoha známých úplně nepředstavitelná). Přesto všechno, co prožila, z paní Skleničkové sálá energie, vděčnost a nadhled,” komentovala návštěvu Kateřina (19) a dodává: “Přestože, bylo vyprávění velmi uvolněné, objevily se části, kdy bylo vidět, že v každém z těch, co prožili válku, bude válka už vždy přítomná.”
Vzhledem ke vzdálenosti mezi Řimicemi a Prahou, kde se skupina schází, došlo k setkání s prof. ThDr. Pavlem Alešem (1935) on-line přenosem. Vzpomínal mj. na svého otce, který po atentátu patřil mezi perzekuované pravoslavné duchovní.
Další pamětnicí, kterou navštívili dva účastníci, je Helena Vovsová (1926), která za války pracovala na zámku v Panenských Břežanech, sídle říšského protektora. Zažila tu rovněž smrt jeho syna Klause, kterého přejel nákladní vůz. Po celou dobu pomáhala židovským vězňům, kteří na zámku pracovali.
Vratislav Ebr (1942) se narodil sestře výsadkáře Josefa Valčíka. Oba rodiče po atentátu popravili v KT Mauthausen. Do čtyř let žil v kojeneckém ústavu a po válce jej adoptovali manželé Ebrovi.
Mladí lidé ve věku 16 – 23 let se s režisérkou představení MgA. Tamarou Pomoriški schází většinou o víkendech a během společných setkání hledají témata budoucího představení, jehož hlavním tématem je připomínka 80. výročí heydrichiády. Hraje se pro menší okruh diváků, kterému nabídnou autentický zážitek ze zpřítomnění příběhů pamětníků tohoto zásadního historického momentu našich dějin. Jedna z účastnic se letos rozhodla nezapojovat se jako herečka, ale celý proces dokumentuje.
Představení, které Divadlo paměti národa pořádá ve spolupráci s holandským Theater Na de Dam, se v Praze uskuteční již počtvrté. Kromě Theater Na de Dam jej podporuje i Nizozemská ambasáda, Amateo a NFOH. Vystoupení tohoto formátu holandské divadlo organizuje jíž od roku 2010. Později se začala šířit i do dalších evropských měst. Praha se k nim připojila v roce 2019, kdy se první z nich odehrálo mezi cestujícími na Masarykově nádraží a připomnělo téma transportů. O rok později měli diváci možnost zhlédnout tento počin v Národní knihovně, s tématem: Příběhy zapsané i nezapsané. V loňském roce, kdy nebylo možné vystoupit před diváky, vznikl o celém procesu tvorby dokumentární film v režii Zdeňka Chaloupky. Reflektuje téma: Po válce.
Za spolupráci na projektu velice děkujeme Pravoslavné církevní obci v Praze, panu otci Beránkovi a Národnímu památníku hrdinů heydrichiády v Praze, paní Křížové a paní Hlavsové.
Bližší informace vám rádi poskytneme na adrese: divadlo@pametnaroda.cz
