V úterý 15. března se pro veřejnost otevřel první Institut Paměti národa. Ve chvíli, kdy se píší dějiny 21. století, nabízí nová interaktivní výstava v Pardubicích inspiraci a paralely k dnešku z české moderní historie. Příběh důstojníka z 2. světové války Tomáše Sedláčka a Jaryny Mlchové, která i přes hrozící nebezpečí pomáhala druhým, jednoznačně ukazují, že v každé době je třeba se postavit zlu.
Výstava stojí na osobních příbězích pamětníků ze sbírky Paměť národa a dle tvůrců nabízí úplně jinou návštěvnickou zkušenost, než na jakou jsou lidé v tradičních muzeích zvyklí. Expozice využívá rozšířenou realitu, speciální promítací komory s kouřovými efekty, dotykové obrazovky nebo digitálního průvodce.
Během včerejšího slavnostní otevření zaplnilo několik stovek hostů Machoňovu pasáž v Pardubicích, sídlo Institutu Paměti národa. S několika svými skladbami vystoupila Aneta Langerová a hymnu zazpívala Dagmar Pecková. Na pódiu promluvili také novinář Jindřich Šídlo, zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa, zástupci místní samosprávy a firem, které projekt podpořily. V rámci programu bylo možné také nahlédnout do nové výstavy.
Institut Paměti národa nabídne kromě expozice, společenské akce, vzdělávací programy a provozuje i studio pro nahrávání vyprávění pamětníků. Informace o otevírací době, exkurzích pro školy a rezervace vstupenek jsou dostupné na webové stránce institut.pametnaroda.cz. Nezisková organizace Post Bellum, která projekt Paměť národa vede, otevírá podobná centra i v dalších krajských městech — 22. března zahajuje dočasnou audiovizuální výstavu v budoucím institutu v Olomouci a v brněnském centru již pořádá pravidelné diskuze.
Výstava v pardubickém institutu čerpá obsah ze stejnojmenné sbírky Paměť národa, která zpřístupňuje online vzpomínky pamětníků totalit 20. století. Řadí se k největším vzpomínkovým archivům na světě. „Věřím, že „velké dějiny“ nejlépe přiblíží právě konkrétní lidský osud. Pro první výstavu v Pardubicích jsme vybrali zatím dva pamětnické příběhy a po čase plánujeme další přidávat. K dispozici jich máme ve sbírce Paměť národa více než třináct tisíc,“ říká kurátor výstavy Viktor Portel.
Expozici technologicky navrhlo a realizovalo kreativní studio 3dsense ve spolupráci s architektonickým studiem Monument Office. „Návštěvníky výstavou provádí digitální průvodce, který je přivádí k jednotlivým exponátům, pomáhá jim s orientací a koordinuje skupinu všech přítomných tak, aby se vzájemně nerušili. Digitálního průvodce jsme vyvinuli speciálně pro Institut Paměti národa, ale věříme, že najde uplatnění i na dalších výstavách”, vysvětluje zakladatel kreativního studia 3dsense Jan Hrdlička. „Zaměřujeme se na modernizaci muzejních expozic, ale stále platí fakt, že sebemodernější technologie jsou jenom prostředek k interpretaci obsahu. Snad se nám podařilo z obrovského zdroje Paměti národa vytvořit zážitek, o kterém budou lidé přemýšlet i potom, co výstavu opustí”, doplňuje Hrdlička.
Vznik prvního Institutu Paměti národa podpořila Technologická agentura ČR, města Pardubice, Hradec Králové, Pardubický i Královéhradecký kraj. Za jeho vznikem stojí také řada soukromých firem a dárců, které jej finančně podporují. „Mladá generace musí mít možnost seznámit se s naší nedávnou historií atraktivní formou, přemýšlet o ní a vytvořit si vlastní názor. Protože vlastní názor založený na kritickém hodnocení faktů je něco, co nám v současnosti stále víc a víc chybí,“ vysvětluje Martin Grigar z ARICOMA Group, proč se tato společnost rozhodla částkou 2 miliony korun podpořit Instituty Paměti národa v krajských městech. Na vzniku institutu se podílela Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, dále jej podpořili Alza.cz, Nadace Blíž k sobě, Seznam.cz, Samsung, Velvyslanectví USA v České republice, Ondřej Bartoš, Jiří Czaban a enteria.
