S Libercem se ve 20. století pojí řada osobností, jejichž osudy se vzájemně proplétají. Severočeská pobočka Paměti národa připomíná příběhy deseti pamětníků, které se staly součástí historie města v publikace Příběhy 20. století z Liberce.
Podobu sídla poprvé zmíněného v době krále Karla IV. radikálně ovlivnila německá okupace. Zásadní změny v oblasti politické, sociální, hospodářské, kulturní i národnostní, kterými prošlo Československo v prvních poválečných letech, se nejvýrazněji projevily v pohraničí. Z Liberce, před okupací jednoho z nejvýznamnějších center českých Němců, byla valná většina původního obyvatelstva vysídlena do některé z okupačních zón Německa a v rámci procesu osídlení pohraničí „nahrazena“ obyvatelstvem slovanského původu. Díky tomu z „paměti“ města cíleně zmizeli původní německy mluvící obyvatelé a v důsledku válečných událostí i ti, které Norimberské zákony označovaly za Židy. Tento proces „zapomínání“ završily únorové události roku 1948. K „nechtěným“ skupinám obyvatelstva se následně připojili političtí vězni 50. let i řada dalších.
Publikace představuje příběhy naděje i zklamání, odkrývá příběhy neskutečné odvahy, odhodlání a nové naděje na život ve svobodné zemi po roce 1989. Publikaci ke stažení najdete pod tímto odkazem.
Projekt byl podpořen Fondem kultury a cestovního ruchu statutárního města Liberec.
