Úvod

1. 10. – 31. 10. 2026 | Stadion Strahov (Jižní tribuna, Vaníčková ulice), vždy od 13:00 do 20:00

Byly časy, kdy lidé přicházeli do naší země za lepším životem a svobodou. Byly ale i takové, kdy z ní naopak odcházeli, protože v ní nemohli svobodně žít. Tak tomu bylo například v období normalizace.

Od potlačení pražského jara v srpnu 1968 do sametové revoluce v listopadu 1989 emigrovalo z Československa přibližně 300 000 lidí. Zvláštní skupinu mezi nimi tvořili signatáři Charty 77. Zatímco většině lidí režim v odchodu bránil, disidenty se naopak snažil ze země vytlačit. 

Chartisté chtěli zůstat a režimu vzdorovali. Často ale nakonec neměli jinou možnost než odejít. Po pádu komunistického režimu se mnozí vrátili, jiní už cestu zpět nenašli. 

Tipy na další akce najdete také na webu charta77.com

19. 10. – 9. 11. | Kutná Hora, ulice Na Náměti – park u knihovny

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi.

Přesto jejich hlas nezmizel. Charta 77 se stala jedním ze symbolů odporu proti komunistickému režimu, který o dvanáct let později padl. 

Výstava připomíná osudy chartistů spjatých se Středočeským krajem a ukazuje, jak se dějiny odehrávaly v životech konkrétních lidí.

Tipy na další akce najdete také na webu charta77.com

28. 10. v 17:00, Husova 2, Plzeň

Podrobnosti již brzy zde.

29. 10. v 19:00, Kavárna Langhans, Praha 1

Příběhy lidí, kteří byli kvůli své orientaci na okraji společnosti, těch, kteří v důsledku režimu přišli o svou lásku, ale i těch, kteří zkrátka nemohli dělat práci, kterou chtěli. Autorka Paměti národa, spisovatelka, novinářka a překladatelka Barbora Šťastná se ve svých knihách věnuje vzpomínkám pamětníků, které představuje formou poutavých příběhů. Jak z vyprávění pamětníka vytvořit text, od kterého se čtenář nemůže odtrhnout? A nepíše ty nejlepší příběhy vlastně sám život?

Přijďte se dozvědět více od samotné autorky knih jako Prstýnek z drátů nebo Exoti! Večerem vás provede moderátorka Alena Harciníková z Českého rozhlasu.

⏱️ 29. října 2026 od 19:00

📌 Kavárna Langhans, Vodičkova 707/37, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

29. 10. v 18:00, Institut Paměti národa Brno

Podrobnosti zde.

1. 11. – 30. 11. 2026

Bojovali za naši svobodu a dnes patří mezi ty nejzranitelnější z nás. Přispějte 11. listopadu u příležitosti Dne válečných veteránů na přímou pomoc pro válečné veterány a další bojovníky za svobodu, podpoříte také, aby se nezapomnělo na jejich příběhy. Připněte si květ vlčího máku jako symbol úcty k nim. Je na nás, jak žijí naši hrdinové.

Podrobnosti a možnost podpory zde.

2. 11. od 18:30, Machoňova pasáž, Institut Paměti národa Pardubice,
Vstupné: zdarma

Výstavu organizuje Kalyna – Komunitní uprchlické centrum, z.s., ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Pardubice.

3. 11. 2026 – 31. 3. 2027 | Dock park, Boudníkova 7, Praha 8 – Palmovka

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval tvrdou perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli sledováni, vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi. 

Výstava Charta 77 připomíná lidi, kteří se v době normalizace rozhodli vystoupit z řady a postavit se za svá práva a svobodu. Přibližuje jejich odvahu, osudy i cenu, kterou za své rozhodnutí zaplatili.

Tipy na další akce najdete také na webu charta77.com

5. 11. v 19:00, Stanice 6, Praha

Co dnes znamená být válečným veteránem? Proč si připomínáme Den válečných veteránů a jaký význam má jejich odkaz pro společnost, která už válečnou zkušenost nezažila? V besedě se budeme věnovat příběhům českých vojáků, paměti válečných konfliktů i tomu, proč má smysl jejich zkušenosti předávat dalším generacím.

O tom, co nám mohou váleční veteráni říct o válce, odvaze, službě i naší vlastní společnosti, budeme hovořit s dokumentaristou Paměti národa Františkem Štamberou, armádní psycholožkou a ředitelkou Agentury pro podporu válečných veteránů Markétou Kaštánkovou a veteránem Oldřichem Bružou. Moderuje Šárka Fenyková z Českého rozhlasu.

Kdy: 5. listopadu 2026 od 19:00
Kde: Stanice 6 (bývalá železniční stanice Praha – Bubeneč), Goetheho 61/4, Praha

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

6. 11. – 8. 11. Olomouc

Dny vojenské historie se vracejí do Olomouce!

Proč právě Olomouc a její okolí?
Olomouc patří mezi nejvýznamnější historická vojenská centra u nás. Rozsáhlý pevnostní systém, kasárna, bunkry i další vojenské objekty dodnes připomínají dobu, kdy město hrálo klíčovou roli v obraně regionu. Každé z těchto míst v sobě ukrývá jedinečný příběh a kus historie.

Co vás čeká?
Dny vojenské historie vás zavedou na zajímavá a často běžně nepřístupná místa spojená s vojenskou minulostí. Nahlédnete do tajů historických staveb, projdete si autentické lokality a dozvíte se mnoho zajímavostí o událostech, které formovaly podobu města i jeho okolí. Přijďte si historii nejen poslechnout, ale skutečně ji zažít.

Finální podoba programu je ještě v přípravě, nicméně podrobnosti zveřejňujeme zde.

6. 11. – 8. 11. Olomouc

Dny vojenské historie se vracejí do Olomouce!

Proč právě Olomouc a její okolí?
Olomouc patří mezi nejvýznamnější historická vojenská centra u nás. Rozsáhlý pevnostní systém, kasárna, bunkry i další vojenské objekty dodnes připomínají dobu, kdy město hrálo klíčovou roli v obraně regionu. Každé z těchto míst v sobě ukrývá jedinečný příběh a kus historie.

Co vás čeká?
Dny vojenské historie vás zavedou na zajímavá a často běžně nepřístupná místa spojená s vojenskou minulostí. Nahlédnete do tajů historických staveb, projdete si autentické lokality a dozvíte se mnoho zajímavostí o událostech, které formovaly podobu města i jeho okolí. Přijďte si historii nejen poslechnout, ale skutečně ji zažít.

Finální podoba programu je ještě v přípravě, nicméně podrobnosti zveřejňujeme zde.

6. 11. – 8. 11. Olomouc

Dny vojenské historie se vracejí do Olomouce!

Proč právě Olomouc a její okolí?
Olomouc patří mezi nejvýznamnější historická vojenská centra u nás. Rozsáhlý pevnostní systém, kasárna, bunkry i další vojenské objekty dodnes připomínají dobu, kdy město hrálo klíčovou roli v obraně regionu. Každé z těchto míst v sobě ukrývá jedinečný příběh a kus historie.

Co vás čeká?
Dny vojenské historie vás zavedou na zajímavá a často běžně nepřístupná místa spojená s vojenskou minulostí. Nahlédnete do tajů historických staveb, projdete si autentické lokality a dozvíte se mnoho zajímavostí o událostech, které formovaly podobu města i jeho okolí. Přijďte si historii nejen poslechnout, ale skutečně ji zažít.

Finální podoba programu je ještě v přípravě, nicméně podrobnosti zveřejňujeme zde.

9. 11. – 30. 11. 2026 | Slaný, Masarykovo náměstí

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi.

Přesto jejich hlas nezmizel. Charta 77 se stala jedním ze symbolů odporu proti komunistickému režimu, který o dvanáct let později padl. 

Výstava připomíná osudy chartistů spjatých se Středočeským krajem a ukazuje, jak se dějiny odehrávaly v životech konkrétních lidí.

Tipy na další akce najdete také na webu charta77.com

10. 11. 2026 v 19:00, Bazilika sv. Petra a Pavla, Vyšehrad, Praha

Více podrobností již brzy.

12. 11. v 19:00, Kavárna Langhans, Praha 1

Milena Jesenská, Růžena Vacková, Inka Bernášková, Marie Kudeříková a Dagmar Šimková. Odpor proti nacistům a komunistům se většině z nich stal osudným. Proč nacisté zatkli Milenu Jesenskou? Čím přispěly odboji Inka Bernášková a Marie Kudeříková? Jak Růžena Vacková unikla trestu smrti? A proč komunisté zavřeli i matku Dagmar Šimkové? Jejich osudy představí učitelka dějepisu a influencerka Jana Kudrnová, která na Instagramu vystupuje pod jménem Bláznivá dějepisářka.

⏱️ 12. listopadu 2026 od 19:00

📌 Kavárna Langhans, Vodičkova 707/37, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

17.11. ve 20:00 Národní divadlo, Praha

Ceny Paměti národa jsou každoročním poděkováním těm, kteří se postavili totalitním režimům, prokázali odvahu a bez ohledu na osobní riziko stáli za svobodou a spravedlností. Více zde.

Od roku 2010 oceňuje Paměť národa výjimečné osobnosti z České republiky, Slovenska a v posledních letech i z Ukrajiny – jejich příběhy jsou inspirací pro naši současnost i budoucnost.

Každý rok 17. listopadu se setkáváme, abychom vzdali hold těmto hrdinům a předali jejich odkaz dál.

 Přímý přenos můžete sledovat na ČT2, STVR Dvojka, ČRo Plus a Suspilne Kultura.

19. 11. v 19:00, Čítárna Kampusu Hybernská, Praha 1

Před lety bojovali za svobodu a demokracii, teď ulicemi pochodují na podporu veřejnoprávních médií, za ochranu klimatu či proti některým členům vlády. Mají studentské protesty stále sílu ovlivnit společnost? Jak se protesty změnily v průběhu posledních třiceti let? A je tahle země vůbec pro mladé?

Mluvit spolu budou dvě generace: někdejší studentští vůdci z roku 1989 Martin Klíma a Věra Krincvajová si popovídají se zástupci současných studentských iniciativ. Dnešní studenty zastoupí Barbora Kůtová z iniciativy Stojíme za kulturou a Jáchym Sobotka z hnutí Univerzity za klima. Debatu povede Alena Harciníková z Českého rozhlasu.

Kdy: čtvrtek, 19. listopadu 2026 od 19:00
Kde: C.0 Čítárna, Kampus Hybernská, Hybernská 998/4, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

24. 11. 2026 v 17:00 Městská knihovna Sedlčany

Stopy války a odboje: Příběhy pamětníků ze Sedlčanska

Co se odehrávalo za druhé světové války v nacistickém výcvikovém prostoru Čechy? Jaká tajemství dodnes ukrývají zdejší lesy? A co vyprávějí pamětníci o protikomunistickém odboji?

Zveme vás na besedu Davida Horáka z Paměti národa, která přiblíží méně známé příběhy ze Sedlčanska a okolí prostřednictvím autentických svědectví pamětníků.

Záhadná střelba v lese – Svědectví o skupině vojáků, z nichž se podle vzpomínek vrátila jen část. Co odhalilo pátrání Paměti národa a archeologů?

Zapomenutý hrob německého četníka – Vzpomínka na místo v lese u Rudoltic a četníka, který měl za okupace varovat místní obyvatele před udáními.

Agent Luboš a protikomunistický odboj – Dramatické svědectví Václava Málka o Františku Slepičkovi, který měl vazby na odbojovou skupinu Černý lev 777.

Přijďte si poslechnout příběhy, které se dochovaly díky pamětníkům, a zjistit, jak Paměť národa pátrá po dosud neobjasněných událostech naší historie.

Úterý 24. listopadu 2026 od 17:00

Městská knihovna Sedlčany

Besedou provází David Horák, Paměť národa.

Těšíme se na setkání! Více zde.

26. 11. v 19:00, Čítárna Kampusu Hybernská, Praha 1

Samizdat. Způsob, jakým si lidé v minulém režimu nacházeli cestu k necenzurovaným tiskovinám a zakázaným autorům, je už dnes minulostí. Jak fungovala výroba a šíření protirežimních textů? Co vše jejich autorům hrozilo? A co přísná cenzura třeba občas prominula?

Na vydávání protistátních tiskovin a knih zavzpomínají pamětníci Aleš Lederer, který v 80. letech vydával samizdaty Zebra a Revue Prostor, zakladatel Libri prohibiti Jiří Gruntorád a disidentka, která v utajení přepsala desítky zakázaných knih Tatjana Dohnalová. Moderuje Barbora Sochorová.

Kdy: čtvrtek, 26. listopadu 2026 od 19:00
Kde: C.0 Čítárna, Kampus Hybernská, Hybernská 998/4, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.