Úvod

21. 9. – 19. 10. 2026 | náměstí Generála Kutlvašra, Praha 4 – Nusle

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval tvrdou perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli sledováni, vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi. 

Výstava Charta 77 připomíná lidi, kteří se v době normalizace rozhodli vystoupit z řady a postavit se za svá práva a svobodu. Přibližuje jejich odvahu, osudy i cenu, kterou za své rozhodnutí zaplatili.

29. 9. – 5. 10. 2026 | Brandýs n/L, Masarykovo náměstí

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi.

Přesto jejich hlas nezmizel. Charta 77 se stala jedním ze symbolů odporu proti komunistickému režimu, který o dvanáct let později padl.

Výstava připomíná osudy chartistů spjatých se Středočeským krajem a ukazuje, jak se dějiny odehrávaly v životech konkrétních lidí.

1. 10. v 19:00, Kavárna Langhans, Praha 1

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jaký má ruská invaze na Ukrajinu vliv například i na historický výzkum o sovětských represích? A co se dosud podařilo získat za informace ze sovětských spisů k Československu a jeho vězněných občanech?

To přiblíží Adam Hradilek, historik a vedoucí projektu Čechoslováci v Gulagu, který vám dá během přednášky nahlédnout do své badatelské práce. Dozvíte se o tom, jak probíhá výzkum archivů KGB, jak se konflikt dotkl jeho ukrajinských a ruských kolegů, i o dvou vybraných případech, které rezonovaly v českých médiích – falešné svědkyně Gulagu Věry Sosnarové a válečného zločince Michala Krecula.

⏱️ 1. října 2026 od 19:00

📌 Kavárna Langhans, Vodičkova 707/37, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

1. 10. v 16:00, ulice 5. května, Liberec

Exteriérová expozice „Vysídlení a dosídlení“ propojí v roce 2026 region severních Čech.

V roce 2025 jsme si v projektu „Nezapomeňme 80“ připomněli 80. výročí konce druhé světové války, která přinesla Evropě mnohé změny – v kontextu nové výstavy především úpravu hranic a odsun německy mluvícího obyvatelstva z Československa.

Jak probíhalo od ledna 1946 organizované vysídlování a osídlování opuštěných pohraničních oblastí novými obyvateli? Kým byl region na severu Čech dosídlen? A jak jsou důsledky této migrace milionů obyvatel a jejich sociální, demografické a hospodářské dopady viditelné ve společnosti a krajině kolem nás i dnes po 80 letech?

Výstava bude v Liberci zahájena vernisáží 1. října v 16:00 hodin a setrvá zde do 12. listopadu 2026. Těšíme se na Vás!

Akce je realizována za finanční podpory SM Liberec a Libereckého kraje. Více zde.

1. 10. – 31. 10. 2026 | Stadion Strahov (Jižní tribuna, Vaníčková ulice), vždy od 13:00 do 20:00

Byly časy, kdy lidé přicházeli do naší země za lepším životem a svobodou. Byly ale i takové, kdy z ní naopak odcházeli, protože v ní nemohli svobodně žít. Tak tomu bylo například v období normalizace.

Od potlačení pražského jara v srpnu 1968 do sametové revoluce v listopadu 1989 emigrovalo z Československa přibližně 300 000 lidí. Zvláštní skupinu mezi nimi tvořili signatáři Charty 77. Zatímco většině lidí režim v odchodu bránil, disidenty se naopak snažil ze země vytlačit. 

Chartisté chtěli zůstat a režimu vzdorovali. Často ale nakonec neměli jinou možnost než odejít. Po pádu komunistického režimu se mnozí vrátili, jiní už cestu zpět nenašli. 

2. 10. 2026 od 9:00 | Hlavní sál Nuselské radnice, Táborská 30, Praha 4 – Nusle | Debata za účasti přímých pamětníků a historiků

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval tvrdou perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli sledováni, vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi.

Debata s pamětníky a historiky připomene lidi, kteří se v době normalizace rozhodli vystoupit z řady a postavit se za svá práva a svobodu. Přiblíží jejich odvahu, osudy i cenu, kterou za své rozhodnutí zaplatili.

5. října 2026 od 18:00 | Kampus Hybernská, Praha, místnost C.0 Čítárna

Co byste udělali, kdybyste si museli vybrat mezi bezpečím a tím, čemu věříte? Odejít, zůstat, zapojit se? A po letech se vrátit, nebo už zůstat v novém domově?

Velvyslanectví Nizozemského království a Post Bellum zvou na otevření výstavy Dva domovy, která vznikla z projektu Memory of the CZ-NL Connections a prostřednictvím konkrétních lidských osudů vypráví méně známý příběh česko-nizozemských vztahů. Příběh lidí, kteří v Nizozemsku našli nový domov, Nizozemců, kteří pomáhali československému disentu, a vztahů, které po roce 1989 pokračovaly v nové podobě.

Jedním ze symbolů této solidarity se stalo setkání nizozemského ministra zahraničí Maxe van der Stoela s Janem Patočkou v roce 1977, které dodnes patří k nejsilnějším momentům česko-nizozemských vztahů. Výstavu proto symbolicky otevře státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí Nizozemského království.

Na vernisáž naváže debata Dáši van der Horst a Martina Palouše, která se bude ptát, proč lidé odcházeli a vraceli se, co je vedlo k tomu nezůstat stranou a jak se z někdejší solidarity mezi lidmi postupně rodily vztahy mezi dvěma zeměmi, které trvají dodnes.

Výstavu otevíráme 5. října, v den 90. výročí narození Václava Havla. Připomíná tak nejen velké dějiny, ale především konkrétní lidská rozhodnutí, z nichž se skládají.

5. – 19. 10. 2026 | Stará Boleslav, Mariánské náměstí

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi.

Přesto jejich hlas nezmizel. Charta 77 se stala jedním ze symbolů odporu proti komunistickému režimu, který o dvanáct let později padl. 

Výstava připomíná osudy chartistů spjatých se Středočeským krajem a ukazuje, jak se dějiny odehrávaly v životech konkrétních lidí.

8. 10. v 19:00, Stanice 6, Praha

V českém prostředí vzniká čím dál více filmů s historickými tématy. Jak se v nich držet faktu ale zároveň diváky nenudit? Mají si herci studovat každý historický detail? A kde se ještě snese filmařská nadsázka a kde už je lepší se na skutečné události neodkazovat?

Zveme vás na debatu o tom, jak vybalancovat historické reálie s vypravěčským záměrem, které se zúčastní hosté:

• režisér Tomáš Mašín, který má na kontě filmy jako Bratři o skupině bratří Mašínů či nový dvoudílný televizní film Gerta Schnirch
• herec Josef Trojan, který hrál v poslední době například v historických filmech jako je Nepela nebo Franz
• historik Petr Blažek, který pracoval jako odborný poradce na filmech Hořící keř a Šarlatán

Večerem vás provede moderátor Martin Veselovský z DVTV.

Kdy: 8. října 2026 od 19:00
Kde: Stanice 6 (bývalá železniční stanice Praha – Bubeneč), Goetheho 61/4, Praha

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

Ivan Trojan se ve spolupráci s Pamětí národa zúčastnil na jaře letošního roku podruhé charitativní mise na Ukrajinu s cílem předat humanitární pomoc v podobě mobilního laparoskopického přístroje a zdravotnického materiálu. Na základě této osobní zkušenosti se se svým týmem a ve spolupráci s divadlem Jatka 78 a s Pamětí národa rozhodl opakovaně uspořádat charitativní představení svého úspěšného monodramatu, hry Petra Zelenky „Žáby“.

Výtěžek ze vstupného bude opět věnován na nákup zdravotnického vybavení pro ukrajinské paramediky.

Divadlo Jatka 78, Holešovická tržnice, Bubenské nábřeží 13, Praha 7
12. října 2026 od 19:30

Monodrama „Žáby“ bylo napsáno pro Ivana Trojana jeho dvorním autorem Petrem Zelenkou, jedním z nejúspěšnějších českých divadelních autorů (Příběhy obyčejného šílenství, Teremin, Dabing street, Elegance molekuly, Fifty). 

Komedie, která je v podání IVANA TROJANA (v 90 minutách bez přestávky) zpovědí elitního filmového rekvizitáře, který měl raději předměty než lidi do té doby, než přišla ONA. Příběh muže, který se cítí být opomíjenou hvězdou své profese. Muže, který je rozervaný mezi láskou k nedostupné ženě a celoživotní fascinací předměty-rekvizitami a který se ocitá ve vrcholné životní krizi.

Svou návštěvou uděláte radost dvakrát. Děkujeme!

Vstupenky najdete na webu ticketportal.cz

13. 10. v 18:00, sraz na autobusové zastávce Stadion Strahov, pod Jižní tribunou stadionu

Strahovský stadion je kulturní památkou uprostřed města, a přitom tak trochu opuštěné místo, které se snaží najít novou identitu. A jelikož už Václav Havel říkal, že „není identity bez paměti“, budou probíhat procházky, které seznámí účastníky s pamětí Strahova. Procházka návštěvníky seznámí se zásadními historickými momenty největšího stadionu na světě, kde se odehrávaly všesokolské slety, spartakiády, studentské bouře i násilné zločiny během internace Němců.

Sraz na komentované procházky je přímo před tribunou, zastávka Stadion Strahov: https://mapy.com/s/jerahapepa

Procházka trvá 60–90 min.

Vstupné: 150 Kč

Více informací a vstupenky na goout.cz.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou hl. m. Prahy a Prahy 6.

15. 10. v 19:00, Čítárna Kampusu Hybernská, Praha 1

Divoký odsun Němců, dokumenty z Archivů bezpečnostních složek i křivdy předávané z generace na generaci. Novodobá historie neodmyslitelně ovlivňuje naše každodenní životy. Umíme se vypořádat se svou minulostí? Proč řada témat stále rozděluje společnost? A jak historická témata uchopovat v popkultuře, aby byl obraz historických událostí trefný? Přijďte si o tom s námi popovídat do Kampusu Hybernská.

S jakými hosty se na debatě setkáte?
– novinář a dokumentarista Adam Drda, spoluautor rozhlasových pořadů Hlasy paměti a Příběhy 20. století
– spisovatelka Petra Klabouchová, autorka úspěšných knih jako např. U severní zdi, Duch Pankráce, Prameny Vltavy nebo Vona
– psycholog Marek Preiss z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), který se zabývá transgeneračním přenosem traumatu

Večerem vás provede moderátorka Šárka Fenyková z Českého rozhlasu.

Kdy: 15. října 2026 od 19:00
Kde: C.0 Čítárna, Kampus Hybernská, Hybernská 998/4, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

19. 10. – 9. 11. | Kutná Hora, ulice Na Náměti – park u knihovny

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi.

Přesto jejich hlas nezmizel. Charta 77 se stala jedním ze symbolů odporu proti komunistickému režimu, který o dvanáct let později padl. 

Výstava připomíná osudy chartistů spjatých se Středočeským krajem a ukazuje, jak se dějiny odehrávaly v životech konkrétních lidí.

20. 10. v 17:30, sraz před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské 12, Praha

Chtěli byste se dozvědět, jak se žilo na pražských Vinohradech za protektorátu a jak se zde bojovalo za Pražského povstání? Ukážeme si stopy těchto bojů, domy odbojářů, ale i zrádců a konfidentů gestapa. Místa, kde žili lidé, kteří pomáhali parašutistům. Kde se odbojáři scházeli, schovávali a byli zatýkáni. Dokumentarista Paměti národa František Štambera vás provede místy, kde bila srdce lidí, kteří se rozhodli bojovat za svobodu.

Sraz je v úterý 20. 10. v 17:30 před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské 12, Praha.

Procházka bude po trase dlouhé čtyři kilometry a potrvá cca 2 hodiny. Zakončíme ji u sídla Paměti národa na adrese Španělská 10, kam vás rádi pozveme na kávu nebo čaj a bábovku spolu s trochou dalšího vyprávění, promítání a povídání.

Vstupné: 150 Kč, vstupenky na goout.cz.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou hl. m. Prahy.

22. 10. v 19:00, Čítárna Kampusu Hybernská, Praha 1

Tajné mše, skrytá setkání, výhrůžky Státní bezpečnosti. Věřící v socialistickém Československu čelili tlaku, který si dnes těžko dokážeme představit – hrozilo jim vyloučení ze studia, ztráta pracovního místa či pronásledování. Čím vším museli procházet lidé, kteří hledali odpovědi v Bohu? Ovlivnil nesvobodný režim nějakým způsobem jejich víru?

O své zkušenosti se podělí v besedě:
– Ladislav „Ládys“ Heryán – pastor undergroundu a pedagog, který kázal například při pohřbu Ivana Martina Jirouse
– Angelika Ivana Pintířová – řeholní sestra, učitelka a vychovatelka, jedna z řádových sester pečujících o prezidenta Václava Havla v závěru jeho života

Hovořit s nimi bude moderátorka Šárka Fenyková z Českého rozhlasu.

Kdy: čtvrtek, 22. října 2026 od 19:00
Kde: C.0 Čítárna, Kampus Hybernská, Hybernská 998/4, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

29. 10. v 19:00, Kavárna Langhans, Praha 1

Příběhy lidí, kteří byli kvůli své orientaci na okraji společnosti, těch, kteří v důsledku režimu přišli o svou lásku, ale i těch, kteří zkrátka nemohli dělat práci, kterou chtěli. Autorka Paměti národa, spisovatelka, novinářka a překladatelka Barbora Šťastná se ve svých knihách věnuje vzpomínkám pamětníků, které představuje formou poutavých příběhů. Jak z vyprávění pamětníka vytvořit text, od kterého se čtenář nemůže odtrhnout? A nepíše ty nejlepší příběhy vlastně sám život?

Přijďte se dozvědět více od samotné autorky knih jako Prstýnek z drátů nebo Exoti! Večerem vás provede moderátorka Alena Harciníková z Českého rozhlasu.

⏱️ 29. října 2026 od 19:00

📌 Kavárna Langhans, Vodičkova 707/37, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

3. 11. 2026 – 31. 3. 2027 | Dock park, Boudníkova 7, Praha 8 – Palmovka

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval tvrdou perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli sledováni, vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi. 

Výstava Charta 77 připomíná lidi, kteří se v době normalizace rozhodli vystoupit z řady a postavit se za svá práva a svobodu. Přibližuje jejich odvahu, osudy i cenu, kterou za své rozhodnutí zaplatili.

9. 11. – 30. 11. 2026 | Slaný, Masarykovo náměstí

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi.

Přesto jejich hlas nezmizel. Charta 77 se stala jedním ze symbolů odporu proti komunistickému režimu, který o dvanáct let později padl. 

Výstava připomíná osudy chartistů spjatých se Středočeským krajem a ukazuje, jak se dějiny odehrávaly v životech konkrétních lidí.