Institut Paměti národa Praha si pro vás na měsíc duben připravil bohatý program. Již 9. dubna se v Čítárně Kampusu Hybernská uskuteční beseda o životě queer komunity v komunistickém Československu. Homosexualita v Československu sice přestala být trestná již v roce 1961, zdaleka to však neznamenalo společenskou toleranci ani přijetí. Odlišná sexuální orientace dál sloužila jako záminka k šikaně nebo vydírání ze strany Státní bezpečnosti. Čím vším si komunita musela projít? A žijí mezi námi naši queer spoluobčané dnes již zcela bez předsudků? Na tyto otázky odpoví historik Ladislav Jackson a pamětnice Jana Kociánová. Besedu moderuje Tomáš Pacovský z Českého rozhlasu. Více informací naleznete na webu a v události na Facebooku.

Pomeranče jen o svátcích a barevnou televizi jen tehdy, když jste si na ni vystáli frontu. Taková byla každodenní realita občanů Československa před rokem 1989. Jak to tehdy skutečně vypadalo a proč za socialismu nebylo lépe než dnes? O tom si 16. dubna v Kavárně Langhans popovídáme se spisovatelkou a podcasterkou Markétou Lukáškovou. Více informací na webu a v události na Facebooku.

O týden později, 23. dubna, se ve stejném prostoru uskuteční odborná diskuze o budoucnosti památkové péče v Česku. Novela stavebního zákona, kterou poslanci právě projednávají, budí bouřlivé diskuze. Zástupci akademické obce, odborné spolky i ombudsman varují před jejími dopady na ochranu kulturního dědictví. Kritici se obávají nevratných škod i ztráty mezinárodní prestiže Česka. Je novela skutečně krátkozraká? Nebo se Praha a další česká města přiblíží evropskému standardu? Debatovat budou odborníci s ředitelem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřejem Boháčem. Moderuje Jan Bumba. Více zjistíte v události na webu a na Facebooku.

Dubnový program uzavře 30. dubna beseda v Čítárně Kampusu Hybernská, která se vrátí k jedné z nejvýznamnějších kapitol českého disentu. Jejich vrstevníci v té době dělali maturity, zažívali první lásky a sbírali první pracovní zkušenosti. Simona Hradílková a Monika Le Fay taky – ale krátce po dovršení plnoletosti navíc podepsaly Chartu 77. Jak o tom jedny z nejmladších signatářek Charty 77 přemýšlely tehdy a jak přemýšlejí dnes? Co jim na to řekli rodiče? A nebály se, co si podpisem způsobí do budoucna? Besedu moderuje Tomáš Pacovský. Zjistěte více na webu a v události na Facebooku.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou hl. m. Prahy a Prahy 6.