Paměť národa Karlovarský kraj

1. 10. – 31. 10. 2026 | Stadion Strahov (Jižní tribuna, Vaníčková ulice), vždy od 13:00 do 20:00

Byly časy, kdy lidé přicházeli do naší země za lepším životem a svobodou. Byly ale i takové, kdy z ní naopak odcházeli, protože v ní nemohli svobodně žít. Tak tomu bylo například v období normalizace.

Od potlačení pražského jara v srpnu 1968 do sametové revoluce v listopadu 1989 emigrovalo z Československa přibližně 300 000 lidí. Zvláštní skupinu mezi nimi tvořili signatáři Charty 77. Zatímco většině lidí režim v odchodu bránil, disidenty se naopak snažil ze země vytlačit. 

Chartisté chtěli zůstat a režimu vzdorovali. Často ale nakonec neměli jinou možnost než odejít. Po pádu komunistického režimu se mnozí vrátili, jiní už cestu zpět nenašli. 

Tipy na další akce najdete také na webu charta77.com

21. 9. – 19. 10. 2026 | náměstí Generála Kutlvašra, Praha 4 – Nusle

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval tvrdou perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli sledováni, vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi. 

Výstava Charta 77 připomíná lidi, kteří se v době normalizace rozhodli vystoupit z řady a postavit se za svá práva a svobodu. Přibližuje jejich odvahu, osudy i cenu, kterou za své rozhodnutí zaplatili.

Tipy na další akce najdete také na webu charta77.com

15. 10. v 19:00, Čítárna Kampusu Hybernská, Praha 1

Divoký odsun Němců, dokumenty z Archivů bezpečnostních složek i křivdy předávané z generace na generaci. Novodobá historie neodmyslitelně ovlivňuje naše každodenní životy. Umíme se vypořádat se svou minulostí? Proč řada témat stále rozděluje společnost? A jak historická témata uchopovat v popkultuře, aby byl obraz historických událostí trefný? Přijďte si o tom s námi popovídat do Kampusu Hybernská.

S jakými hosty se na debatě setkáte?
– novinář a dokumentarista Adam Drda, spoluautor rozhlasových pořadů Hlasy paměti a Příběhy 20. století
– spisovatelka Petra Klabouchová, autorka úspěšných knih jako např. U severní zdi, Duch Pankráce, Prameny Vltavy nebo Vona
– psycholog Marek Preiss z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), který se zabývá transgeneračním přenosem traumatu

Večerem vás provede moderátorka Šárka Fenyková z Českého rozhlasu.

Kdy: 15. října 2026 od 19:00
Kde: C.0 Čítárna, Kampus Hybernská, Hybernská 998/4, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

19. 10. – 9. 11. | Kutná Hora, ulice Na Náměti – park u knihovny

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi.

Přesto jejich hlas nezmizel. Charta 77 se stala jedním ze symbolů odporu proti komunistickému režimu, který o dvanáct let později padl. 

Výstava připomíná osudy chartistů spjatých se Středočeským krajem a ukazuje, jak se dějiny odehrávaly v životech konkrétních lidí.

Tipy na další akce najdete také na webu charta77.com

20. 10. v 17:30, sraz před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské 12, Praha

Chtěli byste se dozvědět, jak se žilo na pražských Vinohradech za protektorátu a jak se zde bojovalo za Pražského povstání? Ukážeme si stopy těchto bojů, domy odbojářů, ale i zrádců a konfidentů gestapa. Místa, kde žili lidé, kteří pomáhali parašutistům. Kde se odbojáři scházeli, schovávali a byli zatýkáni. Dokumentarista Paměti národa František Štambera vás provede místy, kde bila srdce lidí, kteří se rozhodli bojovat za svobodu.

Sraz je v úterý 20. 10. v 17:30 před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské 12, Praha.

Procházka bude po trase dlouhé čtyři kilometry a potrvá cca 2 hodiny. Zakončíme ji u sídla Paměti národa na adrese Španělská 10, kam vás rádi pozveme na kávu nebo čaj a bábovku spolu s trochou dalšího vyprávění, promítání a povídání.

Vstupné: 150 Kč, vstupenky na goout.cz.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou hl. m. Prahy.

20. 10. od 18:00 Kendeho vila, České Budějovice

Podrobnosti a vstupenky zde.

21. 10. v 18:00, Senátorská kancelář v Labuti, Chomutov

Zveme vás na promítání nového dokumentárního filmu NA BRZKOU SHLEDANOU!, které se uskuteční ve středu 21. října 2026 v 18:00 v Chomutově (Senátorská kancelář v Labuti, vchod z Ruské ulice, 3.p., Nerudova 655/1).

Součástí programu bude také beseda s pamětníkem a přednáška historika Jiřího Kopici z Oblastního muzea v Chomutově, jenž se v ní bude věnovat poválečnému vývoji na Chomutovsku.

VSTUP JE ZDARMA , více zde.

21. 10. v 18:00 Kendeho vila, České Budějovice

Více již brzy zde.

22. 10. v 19:00, Čítárna Kampusu Hybernská, Praha 1

Tajné mše, skrytá setkání, výhrůžky Státní bezpečnosti. Věřící v socialistickém Československu čelili tlaku, který si dnes těžko dokážeme představit – hrozilo jim vyloučení ze studia, ztráta pracovního místa či pronásledování. Čím vším museli procházet lidé, kteří hledali odpovědi v Bohu? Ovlivnil nesvobodný režim nějakým způsobem jejich víru?

O své zkušenosti se podělí v besedě:
– Ladislav „Ládys“ Heryán – pastor undergroundu a pedagog, který kázal například při pohřbu Ivana Martina Jirouse
– Angelika Ivana Pintířová – řeholní sestra, učitelka a vychovatelka, jedna z řádových sester pečujících o prezidenta Václava Havla v závěru jeho života

Hovořit s nimi bude moderátorka Lucie Vopálenská z Českého rozhlasu.

Kdy: čtvrtek, 22. října 2026 od 19:00
Kde: C.0 Čítárna, Kampus Hybernská, Hybernská 998/4, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

22. 10. v 18:00, kino Drahomíra, Karlovy Vary

Více již brzy zde.

22. 10. v 18:00, Institut Paměti národa Brno

Přijďte poznat Václava Havla z trochu jiné perspektivy – skrze jeho předky a příbuzné.

Kolik toho víme o rodině, ze které Václav Havel pocházel? Jakým způsobem ovlivnilo rodinné zázemí Havlův život, názory a postoje. A jak se ke svému rodinnému odkazu sám stavěl?

Kromě Václava Havla se podíváme také na jeho děda Vácslava Havla, Václava M. Havla, Boženu Havlovou a Huga Vavrečku. Pokusíme se představit si,, jakou roli mohli sehráli tito lidé v různých etapách Havlova života.

Jana Wohlmuth Markupová patří k předním českým historičkám. Rodině Havlových se věnuje dlouhodobě a ve svém výzkumu propojuje rodinnou historii, biografii a orální historii. Je autorkou knih o Ivanu M. Havlovi a Hugu Vavrečkovi. Více zde.

24. 10. ve 14:00, Institut Paměti národa Brno

Podrobnosti zde.

28. 10. v 17:00, Husova 2, Plzeň

Podrobnosti již brzy zde.

29. 10. v 19:00, Kavárna Langhans, Praha 1

Příběhy lidí, kteří byli kvůli své orientaci na okraji společnosti, těch, kteří v důsledku režimu přišli o svou lásku, ale i těch, kteří zkrátka nemohli dělat práci, kterou chtěli. Autorka Paměti národa, spisovatelka, novinářka a překladatelka Barbora Šťastná se ve svých knihách věnuje vzpomínkám pamětníků, které představuje formou poutavých příběhů. Jak z vyprávění pamětníka vytvořit text, od kterého se čtenář nemůže odtrhnout? A nepíše ty nejlepší příběhy vlastně sám život?

Přijďte se dozvědět více od samotné autorky knih jako Prstýnek z drátů nebo Exoti! Večerem vás provede moderátorka Alena Harciníková z Českého rozhlasu.

⏱️ 29. října 2026 od 19:00

📌 Kavárna Langhans, Vodičkova 707/37, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

29. 10. v 18:00, Institut Paměti národa Brno

Podrobnosti zde.

3. 11. 2026 – 31. 3. 2027 | Dock park, Boudníkova 7, Praha 8 – Palmovka

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval tvrdou perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli sledováni, vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi. 

Výstava Charta 77 připomíná lidi, kteří se v době normalizace rozhodli vystoupit z řady a postavit se za svá práva a svobodu. Přibližuje jejich odvahu, osudy i cenu, kterou za své rozhodnutí zaplatili.

Tipy na další akce najdete také na webu charta77.com

5. 11. v 19:00, Stanice 6, Praha

Co dnes znamená být válečným veteránem? Proč si připomínáme Den válečných veteránů a jaký význam má jejich odkaz pro společnost, která už válečnou zkušenost nezažila? V besedě se budeme věnovat příběhům českých vojáků, paměti válečných konfliktů i tomu, proč má smysl jejich zkušenosti předávat dalším generacím.

O tom, co nám mohou váleční veteráni říct o válce, odvaze, službě i naší vlastní společnosti, budeme hovořit s dokumentaristou Paměti národa Františkem Štamberou, armádní psycholožkou a ředitelkou Agentury pro podporu válečných veteránů Markétou Kaštánkovou a veteránem Oldřichem Bružou. Moderuje Šárka Fenyková z Českého rozhlasu.

Kdy: 5. listopadu 2026 od 19:00
Kde: Stanice 6 (bývalá železniční stanice Praha – Bubeneč), Goetheho 61/4, Praha

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

6. 11. – 8. 11. Olomouc

Dny vojenské historie se vracejí do Olomouce!

Proč právě Olomouc a její okolí?
Olomouc patří mezi nejvýznamnější historická vojenská centra u nás. Rozsáhlý pevnostní systém, kasárna, bunkry i další vojenské objekty dodnes připomínají dobu, kdy město hrálo klíčovou roli v obraně regionu. Každé z těchto míst v sobě ukrývá jedinečný příběh a kus historie.

Co vás čeká?
Dny vojenské historie vás zavedou na zajímavá a často běžně nepřístupná místa spojená s vojenskou minulostí. Nahlédnete do tajů historických staveb, projdete si autentické lokality a dozvíte se mnoho zajímavostí o událostech, které formovaly podobu města i jeho okolí. Přijďte si historii nejen poslechnout, ale skutečně ji zažít.

Finální podoba programu je ještě v přípravě, nicméně podrobnosti zveřejňujeme zde.

6. 11. – 8. 11. Olomouc

Dny vojenské historie se vracejí do Olomouce!

Proč právě Olomouc a její okolí?
Olomouc patří mezi nejvýznamnější historická vojenská centra u nás. Rozsáhlý pevnostní systém, kasárna, bunkry i další vojenské objekty dodnes připomínají dobu, kdy město hrálo klíčovou roli v obraně regionu. Každé z těchto míst v sobě ukrývá jedinečný příběh a kus historie.

Co vás čeká?
Dny vojenské historie vás zavedou na zajímavá a často běžně nepřístupná místa spojená s vojenskou minulostí. Nahlédnete do tajů historických staveb, projdete si autentické lokality a dozvíte se mnoho zajímavostí o událostech, které formovaly podobu města i jeho okolí. Přijďte si historii nejen poslechnout, ale skutečně ji zažít.

Finální podoba programu je ještě v přípravě, nicméně podrobnosti zveřejňujeme zde.

6. 11. – 8. 11. Olomouc

Dny vojenské historie se vracejí do Olomouce!

Proč právě Olomouc a její okolí?
Olomouc patří mezi nejvýznamnější historická vojenská centra u nás. Rozsáhlý pevnostní systém, kasárna, bunkry i další vojenské objekty dodnes připomínají dobu, kdy město hrálo klíčovou roli v obraně regionu. Každé z těchto míst v sobě ukrývá jedinečný příběh a kus historie.

Co vás čeká?
Dny vojenské historie vás zavedou na zajímavá a často běžně nepřístupná místa spojená s vojenskou minulostí. Nahlédnete do tajů historických staveb, projdete si autentické lokality a dozvíte se mnoho zajímavostí o událostech, které formovaly podobu města i jeho okolí. Přijďte si historii nejen poslechnout, ale skutečně ji zažít.

Finální podoba programu je ještě v přípravě, nicméně podrobnosti zveřejňujeme zde.

9. 11. – 30. 11. 2026 | Slaný, Masarykovo náměstí

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi.

Přesto jejich hlas nezmizel. Charta 77 se stala jedním ze symbolů odporu proti komunistickému režimu, který o dvanáct let později padl. 

Výstava připomíná osudy chartistů spjatých se Středočeským krajem a ukazuje, jak se dějiny odehrávaly v životech konkrétních lidí.

Tipy na další akce najdete také na webu charta77.com

12. 11. v 19:00, Kavárna Langhans, Praha 1

Milena Jesenská, Růžena Vacková, Inka Bernášková, Marie Kudeříková a Dagmar Šimková. Odpor proti nacistům a komunistům se většině z nich stal osudným. Proč nacisté zatkli Milenu Jesenskou? Čím přispěly odboji Inka Bernášková a Marie Kudeříková? Jak Růžena Vacková unikla trestu smrti? A proč komunisté zavřeli i matku Dagmar Šimkové? Jejich osudy představí učitelka dějepisu a influencerka Jana Kudrnová, která na Instagramu vystupuje pod jménem Bláznivá dějepisářka.

⏱️ 12. listopadu 2026 od 19:00

📌 Kavárna Langhans, Vodičkova 707/37, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

24. 11. 2026 v 17:00 Městská knihovna Sedlčany

Stopy války a odboje: Příběhy pamětníků ze Sedlčanska

Co se odehrávalo za druhé světové války v nacistickém výcvikovém prostoru Čechy? Jaká tajemství dodnes ukrývají zdejší lesy? A co vyprávějí pamětníci o protikomunistickém odboji?

Zveme vás na besedu Davida Horáka z Paměti národa, která přiblíží méně známé příběhy ze Sedlčanska a okolí prostřednictvím autentických svědectví pamětníků.

Záhadná střelba v lese – Svědectví o skupině vojáků, z nichž se podle vzpomínek vrátila jen část. Co odhalilo pátrání Paměti národa a archeologů?

Zapomenutý hrob německého četníka – Vzpomínka na místo v lese u Rudoltic a četníka, který měl za okupace varovat místní obyvatele před udáními.

Agent Luboš a protikomunistický odboj – Dramatické svědectví Václava Málka o Františku Slepičkovi, který měl vazby na odbojovou skupinu Černý lev 777.

Přijďte si poslechnout příběhy, které se dochovaly díky pamětníkům, a zjistit, jak Paměť národa pátrá po dosud neobjasněných událostech naší historie.

Úterý 24. listopadu 2026 od 17:00

Městská knihovna Sedlčany

Besedou provází David Horák, Paměť národa.

Těšíme se na setkání! Více zde.